Regionální spisovatelka Barbora Walterová Benešová, tisková mluvčí Městského úřadu Mělník vydává svoji šestou knihu. Humoristický román vyjde v polovině května a nese název Od mamuta k modelce. Po knize Síla naděje, která vyšla vloni, je to druhá kniha podle skutečnosti, nikoliv podle fantazie jako předešlé knihy. A nová kniha byla důvodem, proč jsme se sešly u nás na zahradě a povídaly si nejen o knihách, ale o životě vůbec. Známe se několik let, a tak to možná ani není klasický rozhovor.
Baru, teď ti bude vycházet druhá kniha podle skutečnosti, před tím jsi psala podle fantazie. Co tě vlastně nakoplo k tomu, aby si začala psát ze života?
U té první knihy Síla naděje to byl úplně jiný záchvěv k napsání. Tu jsem totiž paradoxně napsala dávno předtím, než vyšla. K té druhé knize jsem se dostala tak, že jsem se rozhodla, že úplně změním svůj životní styl. Z mamuta udělám normálního člověka, protože si moje rodina nezaslouží, aby žila s mamutem. Už jsme se skoro nevešli do auta. Ale začal mi docházel ten prvotní náboj, který mě rozhoupal k hubnutí a po pár týdnech i elán, a tak jsem se rozhodla, že si na sebe ušiju bič a napíšu román, jak jsem hubla. Tím pádem jsem věděla, že musím hubnutí dotáhnout do konce, abych dotáhla i ten román. Já totiž nesnáším, když něco napíšu a pak to vyhodím. Nerada mažu.
Mně se hrozně líbí v názvu knihy ten mamut. My se známe docela dlouho, od doby, kdy ti myslím vycházela druhá kniha. A já jsem teprve teď pochopila, proč si mi nadávala, když tě fotím, že tam vypadáš jako mamut a že neumím fotit. Mně jsi na fotkách totiž připadala krásná. Já si toho mamuta všimla teprve až zpětně po tvém zhubnutí. Proč zmiňuješ toho mamuta? Dala si to tam právě proto, že to byla naše věčné téma posledních let?
No přesně. Protože jsem opravdu vypadala jako mamut. Ale to nejsi jen ty jediná, protože spoustu lidí, kteří pak viděli srovnávací fotky, říkali: ty jsi fakt byla tlustá, ale nám to tak nepřipadalo. A i moje mamka, která je velmi kritická vůči mně, jak k tvorbě, tak k celému životu, tak teprve při těch srovnávacích fotkách řekla: "Baruno, ty jsi byla strašně tlustá". Do té doby to nikdy neřekla. Když jsem shodila prvních 15 kilo a my jsme letěli na dovolenou, už jsem tam měla nové plavky a oblečení a připadala jsem si štíhlounká. Dnes, když se mamka podívá na fotky z dovolené, tak užasle podotkne: ježíš tady jsi pořád ještě byla mamut.
I můj muž, který to nikdy neřešil a ani nevnímal, tak při srovnávacích fotkách vykřikl: "Kristepane, matko, s tímhle jsem fakt žil?!".
O tvém hubnutí tady dnes hovořit nebudeme, protože všechno je v knize Od mamuta k modelce. Ty si se rozhodla hned, že tu knihu budeš psát jako deník?
V podstatě jsem se rozhodla až po prvních týdnech hubnutí. Tak jsem to dopsala, a pak jsem už jsem pravidelně zaznamenávala každou změnu či událost, takže v knize je něco rozděleno na týdny a něco na dny. Těch 27 týdnů do cíle, který jsem si dala, já jsem si dala cíl shodit 30 kilo, nakonec se mi povedlo shodit 32, jsem zapisovala poctivě.
Četl už někdo novou knihu, která vyjde v polovině května? Četly to už děti nebo muž? Jo četla to určitě tvoje máma, která dělá korektury všech tvých knih.
Mamka čte všechno, nikdo jiný to zatím nečetl. Samozřejmě kromě nakladatelství. Můj muž si jen horko těžko přečte věnování v knize, ten jestli si to jednou přečte, tak vyhlásím státní svátek. Ale musím říct, že jsem začala dávat krátké příspěvky na blog, které mají souvislost s mými knihami, tak to si přečte, chce vědět, co jsem zase o něm napsala.
Ty jsi opět natočila trailer k nové knize jako i k ostatním. Kdo vystupuje v tom videu? Obvykle jsou to tvoje děti.
Ne, tentokrát jsem oslovila Dětské rádio Mělník, ke kterému jsem se dostala díky své práci, a požádala jsem je o spolupráci. Takže celý ten trailer vznikl díky Dětskému rádiu Mělník, tedy audio. To video jsem si natočila a sestříhala sama.
Ten nápad na obálku vznikl v nakladatelství, pokud vím. Před zrcadlem má být modelka a v zrcadle je mamut. Když si se mnou návrh obálky konzultovala, tak jsem říkala, že by to mělo být obráceně.
No můj táta řekl, že nevidí modelku ani před zrcadlem. Celé je to jako vtip, protože je to humoristický román, takže mamut je jak v zrcadle, tak před zrcadlem.
Vím, že z tvého hubnutí máš radost nejen ty, ale i tvé okolí a především tvoje děti.
Ano, protože můžeme spolu dělat spoustu věcí, které jsem s nimi nemohla. Ale s hubnutím přišel jeden velký problém téma teplo. Protože jsem hodně zhubla, je mi furt zima, zatímco moje děti jsou extrémně horkokrevné. O víkendu u nás proběhl tichý protest, kdy Vojta chodil v plavkách, ručník kolem krku a sluneční brýle a chodil s opalovacím krémem. Prosil mě, jestli bych nebyla tak hodná a nenamazalo ho, že už se začíná připalovat...
No teď je všechno online, tak Vojta si udělal online pláž.
Jo, přesně a furt se rval do mrazáku, aby mu přestalo být takový vedro a že se potí jen kvůli mně. A když můj muž řekne, nemělo by se zatopit, tak Vojta odpoví: "já nevím, zeptej se mamky, jestli je nám zima".
Vím, že píšeš pořád v podstatě v jednom kuse, tak se nabízí otázka, máš rozepsanou novou knihu? Určitě něco chystáš.
Ano, mám. Bude to opět ze života, v tuhle chvíli je to naplánované jako pentalogie, což se samozřejmě ještě může změnit, znáš mě. Je to pentalogie humoru, tedy pět knih, které nesou pracovní název Úřednice, Matka, Dcera a farmářka, Manželka a Snacha. Sesbírané příběhy mého života. Všechny knihy už mám hotové minimálně z poloviny. Zatím je souhrnný pracovní název Balady moderních neandrtálců a celou naši rodinu převádím na neandrtálce, ať je to jak chce, svým způsobem jsme neandrtálci, a jakoby takový indiánský kmen a budou tam i přezdívky. Přezdívku Poslední Mohykán u mého muže používám velmi často. I děti mají svoje přezdívky. Vojta je Splašenej kojot.
Takže název už tentokrát máš.
Jo možná se to ještě změní, ale já normálně nejsem schopná vymyslet název ani po tom, co je ta kniha hotová. Toto je výjimka a považuji to za velký úspěch, že to vůbec nějaký název má už od začátku.
O tvém hubnutí jsme si povídaly v rozhovoru minulý rok, kdo má tedy chuť, může si přečíst a podívat se na srovnávací fotky na Kanálu eM ZDE.
Baru, já ti děkuji za naše povídání, u kterého jsem se zasmála. Ostatně jako vždy a snad pobavíme i čtenáře magazínu.