Obec Vraňany pořádá besedu s archeologem Tomášem Zárubou, která se uskuteční v úterý 10. prosince v 18 hodin na Farmě Hanč Vraňany. Téma je seznámení s archeologickými nálezy na nově otevřené pískovně Vraňany.
Zajímavý článek týkající se právě nálezů v pískovně napsal František Hormandl a zveřejnil spolu s fotografiemi na Facebooku obce Vraňany.
Článek autora Františka Hormandla je sdílen beze změn:
Stopy praotce Čecha ve Vraňanech?
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Nově otevřená pískovna Vraňany odkryla svá tajemství. Objev velké kruhové mohyly, ale...
Kdybychom se dnes zeptali dětí ve škole na symboly českého národa, zmíní pravděpodobně i praotce Čecha a horu Říp. Takto je třeba nahlížet celou tuto krajinu a pozadí pohřbů a pohřebních monumentů, které nás dodnes přivádějí k myšlenkám o našich dávných předcích, a to ne z doby před 1500 lety, kdy měl praotec Čech přivést český národ do vlasti, ale o tisíce let starších, kdy lidé tuto krajinu osídlili. Je zjevné, že všechny tyto báje, které se zachovaly až do doby historické, mají své hluboké kořeny v naší pravěké minulosti.
Teprve před nedávnem Archeologický ústav započal v okolí vraňanské pískovny velkoplošný průzkum. Díky tomu se objevila celá řada pohřebních památek, keramika i několik hrobů s kosterními pozůstatky z různých období (mladší doba bronzová) a byl také zachycen celý půdorys mohyly.
Co to je mohyla, proč tyto mohyly vznikaly, k čemu sloužily?
Mohyla je uměle navršený násep z kamení anebo hlíny obvykle, nad jedním či více hroby. Tento způsob pohřbívání se objevoval od pravěku v různých kulturách po celém světě, je známý i z raného středověku a někde přetrvával ještě dlouho do pozdního středověku. Mohyly lze dělit na dlouhé, kruhové a oválné. K nejstarším patří mohyly dlouhé (období eneolitu). Později po celý halštat se mohyly stávají znakem výsadního postavení jedince ve společnosti. Většina mohyl má alespoň jeden hrob, kvůli kterému byla vystavěna. Nebyly to jen prosté hrobky, ale dlouhodobě sloužily komunitám, které je vybudovaly, jako památníky. Chodily sem uctívat duše svých předků a komunikovat s nimi. Lidé se tam v určitých etapách roku scházeli, pořádali tam oslavy (například při slunovratu).
Okolí hory Říp.
Hora Říp hraje zcela výjimečnou roli v celém širokém regionu. Je jakýmsi milníkem, místem, které určuje krajinu, ukazuje a vždy ukazovala cestu do středních a severních Čech. Nachází se mezi dvěma významnými soutoky – Labe s Vltavou a Labe s Ohří. V okolí se našla celá řada mohyl a pohřebišť. Zdá se, že mytická hora českého národa už v pravěku přitahovala pozornost lidí a byla i pro ně posvátnou. Není divu, že se svatyně a hrobky stavěly v blízkosti Řípu, který byl zřejmě sám o sobě jakýmsi božstvem a místem, kde se pravděpodobně odehrávala celá řada ceremoniálů a obřadů. Pravděpodobně právě proto bylo zde osídlení daleko řidší než širším okolí.
Zajímavá okolnost je, že pod horu Říp, do katastru dnešní obce Ctiněves, kronikáři Kosmas a později i Václav Hájek z Libočan lokalizovali hrob praotce Čecha. Ve Ctiněvsi byla podobná mohyla prozkoumána před několika lety. Při tom se zatím vůbec nikdo nezajímal, jestli vůbec existoval praotec Čech a kde byl pohřbený. Je zajímavé, že ještě i v době Kosmově a Václava Hájka z Libočan stále lidé vzhlíží k Řípu, jako k posvátné hoře. Ukazuje se, že pověsti a vyprávění o slavných bájných osobách, jako jsou praotec Čech nebo král Artuš, mají dávné kořeny a týkají se mnohem starších osob. Ty také nemají jméno a neznáme je, ani jako historické osoby. Byly to ale také významné osobnosti a vůdci tehdejší společnosti. Z tohoto pohledu pod mytickou horou Říp asi jistě takových praotců Čechů leží celá řada!!! Ale historie je vždy taková, jakou si ji právě většina přeje mít!
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
A proč tu celé toto dlouhé zamyšlení předkládám? Mezi Vraňanami nádraží a Vraňanami obcí, byla nově otevřena pískovna. Než se tam začalo hrabat, udělali tam archeologický výzkum. Bylo tam nalezeno několik hrobů s kosterními pozůstatky a zbytek jedné velké kruhové mohly. Byly tam nalezeny staré keramické nádoby a jeden sekeromlat, což kdysi sloužilo jako zbraň. Pokud se nepletu, nálezy jsou přibližně 4000 let staré, ze střední doby bronzové (mohylové kultury). Byl jsem přizván k pořízení dokumentace zavázán mlčenlivostí. Proto to zde zveřejňuji až dnes, když už je lokalita archeologicky vytěžena. Povídat si o všem na místě s archeologem Tomem Zárubou bylo velice zajímavé a poučné. Pokud vás to také zajímá, tak celé toto moje snažení berte jako pozvánku na besedu s archeologem Bc. Tomášem Zárubou, kde budou i vystaveny některé zdejší nálezy. Vše se koná v úterý 10. 12. 2024 od 18 hodin na Farmě Hanč, Jahodárna Vraňany.
Použité foto František Hormandl
Další fotografie na odkazu výše
コメント