Vysvětlením masopustu se již v minulosti magazín Kanál eM zabýval. Znovu se zabývat masopustem mě tentokrát přiměl komentář na webových stránkách Kanálu eM u letošní pozvánky na masopust s otázkou, zda víme, co znamená slovo masopust.
Ano, víme.
Tak ve zkratce něco málo z historie. Název masopust je možná trochu zavádějící, protože doslovně znamená opustit maso či dokonce půst, a přitom je to doba, kdy si i naši předkové dopřávali hojně masa, slavili a hodovali. Byl to čas domácích zabijaček a často i svateb. Dokonce i doslovný překlad slova karneval, který je ekvivalentem slova masopust, znamená maso odlož. Vztah slova masopust k výrazu půst je jen zdánlivý a jedná se o pouhou podobnost. Představoval vlastně období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Masopust, kterému se v různých místech říká třeba fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny atd., byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo nutné se dosyta najíst, protože pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst.
V dnešní době se označuje slovem masopust období od Tří králů do Popeleční středy, která vychází každý rok na jiné datum.
Masopust v roce 2022
Začátek masopustu se datuje každý rok od svátku Tří králů, tedy od 6. ledna. Popeleční středa vychází na 2. března a masopustní pondělí tedy připadá na 28. února.
Ať už je původ slova masopust jakýkoliv, dnes to znamená karneval, zábavu, setkávání, ochutnávání jitrnic a zabijačkového guláše či černé polévky. A samozřejmě masky, tradiční i netradiční.
Tak nezbývá než si masopust užít, když to vypadá, že letos se uskuteční po roční přestávce.
Fotografie Masopust Cítov 2020 z archivu redaktorky