top of page
  • Marta Dušková

Další z cyklu rozhovorů: muži v mateřských a základních školách

Pravidelný cyklus medailonků: učitelé zaměstnaní převážně v mateřských školách a na prvním stupni základních škol připravuje na každý měsíc Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Rozhovory přináší odpověď na otázku, co láká muže vzdělávat malé děti v mateřských a základních školách. Paradoxně v minulosti toto povolání patřilo hlavně mužům, nyní je ve školství převaha žen.


Rozhovor na září s Janem Novotným, ředitelem mateřské školy Hlinsko, Rubešova:





1. Co Vás na této práci baví a co je na ní nejnáročnější?

Velmi se mi zalíbila upřímnost, spontánnost a prostořekost u malých dětí. Prakticky každý den zažijete s dětmi mnoho nenadálých a zábavných situací. Navíc za poměrně krátkou dobu vidím u dětí v mnoha ohledech velký posun a pokrok, to mě těší a motivuje k další práci.

Bohužel, teď už trávím ve třídě minimum času, protože pracovní záběr ředitele je poměrně obsáhlý a zasahuje do spousty oblastí. Když mám ale náročný den, nebo jsem bez energie, uteču k dětem do třídy, dobiju si u nich baterky a zapomenu na spoustu starostí. Navíc máme v současné době ve školce skvělý kolektiv, o to víc si práci mimo kancelář užívám. A co je nejnáročnější? Často zbytečná administrativa.


2. Čím to podle vás je, že v předškolním vzdělávání a na 1. stupni základních škol učí tak málo mužů?

Velkou roli zde určitě hrají určité předsudky a stereotypy, které se ještě pořád drží v povědomí, že „to přece není práce pro chlapa“. Pak si myslím, že práce v předškolním školství je obecně hodně podceňovaná. Opravdu je náročné postarat se o děti a zvládnout všechno, co je s tím spojené. A v neposlední řadě jde o to, že sami muži raději preferují jinou variantu, i přes rostoucí počty mužů v mateřských školách je muž ve školce stále něco netradičního, a proto spousta mužů, kteří chtějí pracovat ve školství zvolí raději první nebo druhý stupeň základní školy.


3. Berou děti jinak učitele muže než učitelku ženu? Vnímáte nějaký rozdíl ve svém přístupu k dětem, než jaký mají Vaše kolegyně?

Každopádně. Opravdu si myslím, že je přístup muže a ženy jiný. Neříkám lepší nebo horší, ale jiný. A myslím si, že se vhodně ve třídě doplňujeme a působíme na děti jako náhradní táta s mámou. Kolegyně jsou samozřejmě celkově pečlivější, já jsem spíše „na kravinky“. Musím podotknout, že kolegyně to se mnou nemají jednoduché, často děti „rozblázním“ a uteču do kanceláře…:)


4. Myslíte si, že by muži mezi učiteli malých dětí měli být zastoupeni častěji? A co by podle Vás pomohlo, aby ve školkách a na základních školách učil vyrovnanější počet žen a mužů?

To jednoznačně. Děti mužský faktor potřebují. Je hodně dětí, které jsou z neúplných rodin, nežijí s tátou nebo dědou, tak se setkají s mužem alespoň takto. Co se týče zvýšení počtu mužů ve školkách – myslím si, že to půjde pomalu, souvisí to podle mne s už výše zmiňovanými stereotypy a také s tím, že předškolní školství má ve společnosti nízkou prestiž. Ale i v tomto ohledu si myslím, že se situace pomalu, ale jistě k lepšímu obrací.


Foto: Archiv J. Novotného






8 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page