Regionální muzeum Mělník používá od ledna 2022 nové logo a nový vizuál. Jak vzniká nové logo a co vlastně představuje, o tom jsem si povídala s Kristýnou Frelichovou, do jejíž náplně práce spadá mimo jiné propagace muzea.
Na úvod našeho rozhovoru bych se ráda věnovala novému logu muzea. Je to velká změna a hodně práce. Sama jsem to zažila. Paní Frelichová, kdy ten nápad vznikl nebo co bylo impulzem pro změnu loga?
Původní logo máme vlastně od té doby, co je muzeum ve stávajících prostorách od roku 1990. Tehdy se nabízelo, že to bude budova s klášterem dohromady a kresba tenkrát vznikla spontánně, ale o změně se uvažovalo už pár let. Dva až tři roky, protože logo už čím dál míň vyhovovalo nějakým grafickým standardům, nebylo ani v grafických formátech, bylo hodně složité, nebylo v křivkách, takže jeho použití dělalo pořád problémy. A když mělo být na propagačním materiálu společně s jinými logy, byl to docela velký problém. Mimo to se ještě občas objevovaly hlasy po Mělníku, že někomu stříška muzea připomíná rameno jeřábu. Takže o změně se uvažovalo už déle, ale odrazoval nás celý ten zdlouhavý proces změny a potom samozřejmě finance. Zásadním impulzem pustit se do toho byl určitě covid. Byl čas řešit tyto věci, na které při normálním provozu muzea při řadě akcí, které jdou jedna za druhou, čas moc není a tyhle věci jdou trochu stranou. A druhá věc byla, že i náš zřizovatel Středočeský kraj nás upozornil na to, že logo je opravdu zastaralé a změny začínaly řešit i jiná muzea. Řekli jsme si, že už je opravdu čas začít se tomu věnovat a musíme do toho už šlápnout.
Minulý rok jsme se tím zabývali velmi intenzivně. Vyhlásili jsme soutěž a chtěli jsme, aby to dopadlo dobře už napoprvé. Aby nám logo zase sloužilo další dlouhé roky. Což se nám nakonec překvapivě podařilo. Moc jsme tomu nevěřili a pátrali jsme nejdříve u kolegů, hledali jsme inspiraci u památkových institucí, jak to provedly, jak správně napsat zadávací dokumentaci. A když jsme to měli dané dohromady, požádali jsme odborníky z Czech designu o kontrolu a oni nám velmi ochotně vyšli vstříc a dokumentaci nám upravili. Dostali jsme k tomu nějaké připomínky, které jsme zapracovali a poté přišla od Czech designu nabídka, že nám soutěž i zveřejní. Což mělo za následek, že se informace o soutěži dostala všude ke grafikům a grafickým studiím. Přihlášky do soutěže na návrh loga probíhaly od července do září a přihlásilo se 50 grafiků a grafických studií nejen z Čech, ale i ze Slovenska. A myslím, že nám jedna obálka přišla i z Dánska od českého grafika. Byli jsme velmi překvapení. Potom následoval krok, kdy zasedala komise. Nechtěli jsme, aby v komisi bylo zastoupené jen muzeum a Středočeský kraj. Chtěli jsme i nezávislé grafiky, kteří by měli pohled odlišný od našeho a taky jsme chtěli i někoho z místních, aby to ladilo s místním uměním a regionem. Členem komise se stal Petr Raist Šťastný, který spolupracuje s městem a vytváří grafiku. Komise zasedala v září a nebylo to úplně lehké vybírání.
To si myslím. Kolikrát jste zasedali?
Jenom jednou. Zasedali jsme v muzejní kavárně a kavárna byla plná navěšených návrhů a vylučovací metodou a hlasováním jsme nakonec došli k jednomu závěru. Vybrali jsme tři vítězné návrhy a tři návrhy se oceňovaly. Nakonec jsme se dokázali shodnout na vítězném. Ještě v komisi došlo k přehodnocení navrhované barvy. V původním návrhu byla barva zlatá. S tou jsme se nedokázali úplně ztotožnit i z hlediska typografického, zlatá barva je nejdražší ze všech barev, na tisk a na všechno zpracování. Ale to se rychle vyřešilo. Nakonec zvítězil návrh trojice grafiků Jakuba Dudáčka, Jana Koláře a Kláry Horové. Používáme logo až od letoška, po září běžela ještě zákonná lhůta 30 dnů na případné odvolání. Teprve potom se zadávala zakázka.
Kolik to stálo?
Zakázka grafiky a grafického manuálu vyšla na sto tisíc se vším všudy. Na druhém místě skončilo pražské studio CMYK 57, které získalo odměnu 20 000 Kč a třetí místo a odměnu 12 000 Kč obdržela Eliška Karešová.
Konečně se začíná opět po dvou letech rozjíždět program v muzeu. Bude po té přestávce něco trochu jiného, co předtím třeba nebylo?
Těsně po otevření muzea se stalo to, že se jsme se soustředili mnohem víc na venkovní programy než dosud, jak pro školy, tak pro veřejnost, protože venku byla přece jen větší jistota, že akce nebude odvolaná nebo nebudou vyhlášena další omezení. Teď v tuhle chvíli se naopak začínáme soustřeďovat na to, aby se vrátil život zpátky do muzea, do vnitřních prostor, včetně vernisáží a výstav, které se tedy rozbíhají pomalu. Ale na poslední vernisáži v únoru už byla účast velká. Naopak co se týká zájmu škol o akce, ten nárůst zájmu vzrostl několikanásobně. Tam je vidět ta absence setkávání atd. Takže musíme více pracovat s prostorem a časem, abychom zájem ustáli.
Teď otázka přímo na Vás. Jak dlouho pracujete v muzeu?
V muzeu pracuju od roku 2006, takže je to už dlouho, i když je nutné započítat dvě mateřské dovolené. Předtím jsem pracovala v Rodinném centru Kašpárek.
Co Vás vedlo k práci v muzeu?
Já jsem tenhle obor vystudovala. Vyšší odbornou školu zaměřenou na informační technologie a můj obor byl zaměřen přímo na práci v muzeu a galerii. Na Mělník jsem přišla právě v roce 2006, protože já pocházím z Prahy. Teď už se tedy za Pražáka vůbec nepovažuji. Při studiím jsem pracovala v městské knihovně, pak jsem chvíli pracovala na filozofické fakultě, kde jsem dávala dohromady celou knihovnu. Takže jsem chvíli pracovala v knihovnické branži.
Pracovala jste rovnou od začátku na nynějším postu, kde se staráte o marketing a propagaci muzea?
Když jsem nastoupila do muzea, tak tento post vznikl úplně nově, to bylo v době, kdy se začínal teprve marketing řešit. Začínala jsem v době, kdy jsme ještě pořádně nevěděli, co to znamená a obnáší. A i v muzeu se to začalo pomaloučku budovat od nuly. Zpočátku, a i dlouho potom jsem dělala veškerou grafiku. Teď dochází ke změně i v souvislosti s novým logem a už grafiku nedělám. Jednak bych to už nestíhala, rozsah práce hodně narostl a nejen v souvislosti se sociálními sítěmi, na druhou stranu obor grafiky jde strašně rychle dopředu a vzdělání na to nemám, už by to nedělalo v muzeu dobrý dojem. Teď už bude spolupráce s grafikem stálá.
Vrátím se ještě k logu. Jak vypadaly další dvě vítězná loga?
Ten návrh, který jsme vybrali, byl opravdu hodně jedinečný. Některé návrhy se sobě hodně podobaly, některé se snažily zachovat původního ducha loga, ale to jsme úplně nechtěli.
Co přesně nové logo znamená či představuje? Představení loga máte prezentováno na webových stránkách, ale přece jen můžete nám to ještě přiblížit?
Někdo by řekl, že je to obyčejné M, které vyjadřuje muzeum, ale logo má ještě dalších několik významů. M se dvěma tečkami představuje spojení rukou, které se nám hodně líbilo. Přesně to evokuje hlavní aspekt naší práce, a to je setkávání, muzeum jako komunitní centrum, je to v tom dobře vyjádřeno. Chceme, aby se tu lidé setkávali, aby se tu setkávali lektoři s dětmi, aby se setkávali dospělí. Chtěli jsme zdůraznit právě tento aspekt naší práce, i když i badatelství je samozřejmě důležité. Hlavním motivem jsou tedy spojené postavy, m a dvě tečky nad ním je korunka evokující Mělník jako královské město. Logo je velmi variabilní a skrývá v sobě spoustu možností interpretace.
Závěrem: na čem právě teď pracujete kromě běžné agendy?
Právě teď se začínáme zapojovat do mezinárodního projektu. Kontaktovala nás Češka, která žije v Berlíně a dává dohromady projekt pro rodiny s dětmi, který představí české tradice. Projekt bude online a dostupný pro Čechy po celém světě. My jsme se dohodli, že přispějeme do projektu našimi pásmy a videi, která se věnují českým tradicím, typům na vyrábění. To je novinka, které se teď budeme věnovat.
Děkuji za příjemný a poučný rozhovor a přeji Vám hodně kreativních nápadů a muzeu hodně spokojených návštěvníků.
Fotografie z archivu Regionálního muzea Mělník