• Marta Dušková

Hana Štolbová v rozhovoru prozradí, jak se domlouvat s miminky pomocí znakování

Aktualizováno: 8. 8.

Letos vyjde originální kniha pro děti s názvem Lesní medvídek, jejíž autorkou je Hana Štolbová. Bydlí v Tišicích a se svými dvěma dětmi si vyzkoušela znakování pro slyšící miminka už v jejich šesti měsících a rozhodla se předat své zkušenosti dál prostřednictvím leporela Lesní medvídek, které je součástí trilogie. Právě o znakování a nové knize jsem si povídala s Hanou Štolbovou.

Paní Štolbová, znakování s miminky není sice úplná novinka, nicméně u nás je to ještě trochu neznámý pojem. Kdy jste se začala zajímat o znakování pro slyšící miminka?

Už v těhotenství jsem se dozvěděla, že existuje znakování s miminky. Moc mě zajímalo, o co vlastně jde. Po porodu se mi do ruky dostala knížka jedné Američanky. Knížku jsem si prostudovala a byla hodně zvědavá, jestli znakování opravdu funguje nebo ne.


Co přesně tedy je znakování s miminky?

Speciální komunikační prostředek pro slyšící miminka a batolata. Dokáží s námi mluvit ještě dřív, než se jim vůbec vyvinou mluvidla, což nastává po prvním roce života. Než použijí první slova, dokáží se mnohem dřív vyjádřit znakem. Já jsem začala na děti znakovat hodně brzy, přiřadila jsem do své běžné mluvy pár prvních znaků. Děti je okoukávají a sledují, přijde jim to přirozené, protože dospělé napodobují a opičí se a postupně začínají znaky také používat pro vyjádření svých potřeb. Jako první jsem začala používat znak pro mléko a obě moje děti mi už dokázaly ukázat v 6 měsících, že chtějí mlíčko. Miminka pláčou kvůli všemu, že jsou počůrané, pokakané, že mají hlad, protože to neumí vyjádřit jinak. Máma většinou už rozezná, proč dítě pláče, ale někdy taky ne. Miminko, když se naučí znakovat, dokáže nám ukázat svou potřebu dřív, než začne plakat. My díky tomu můžeme jeho potřebu dřív uspokojit. Děti vědí, že je vnímáme, a jsme připraveni jim pomoct, takže jsou miminka pak spokojenější a i rychleji se vyvíjí, mají větší prostor pro svůj vývoj.


Kdy přišel nápad na vytvoření knihy?

Původně jsem chtěla vytvořit knihu s básničkami, které jsem si vymyslela, jen jako památku pro své děti. Básničky vymýšlím už od mládí, napadají mě samy. Lesní medvídek vznikl při uspávání malé, aniž jsem o tom vůbec přemýšlela, a dodnes děti baví, když jim ho povídám na dobrou noc. A tak jsem chtěla Medvídka zhmotnit. K tomu jsem potřebovala ilustrátorku. Šiji také na malé děti a mám své stránky na soc. sítích. Ve chvíli, kdy jsem začala nad knihou přemýšlet, jedna ilustrátorka reagovala na mé ušité produkty. Velkou náhodou mě její obrázky zaujaly. Přesto jsem si vyhledala i jiné ilustrátory, ale nakonec jsem si vybrala právě ji.


Kdy jste začaly na knize pracovat?

Započaly jsme spolupráci již minulý rok. Předala jsem jí návrhy, vymýšlím i koncept knihy, takže mám celkem jasnou představu, jak chci, aby kniha vypadala. Dala jsem jí námět a ona všechno přesně vystihla a ještě tam přidala něco svého. Těším se vždy na obrázky, které mi pošle. Vlastně se neznáme osobně, nikdy jsme se neviděly. Později jsem si našla ještě korektorku, protože ta je také hodně důležitá. Protože máme všichni malé děti, tvoříme po nocích a docela se to protahuje.


Mně to nepřijde dlouhá doba na to, že se jedná o kreativní práci a docela velký projekt. To se podle mě nedá uspěchat.

No já mám asi na sebe moc vysoké nároky. Kolikrát si říkám, že už bych chtěla mít hotovo, ale není tolik času. Něco do toho vždycky přijde a většinou se to týká samozřejmě dětí. Ale držím se plánu. Vznikla první kniha, a protože jsem básniček vymyslela dětem víc, začala jsem pracovat na dalších knihách, do kterých přidávám další znaky. Do jedné knihy se vejde 25 znaků, a my jsme používaly asi 100 znaků. Znakování ale nebylo urputné, byla to prostě zábava postavená na tom, jestli děti chtějí nebo nechtějí. Je to hrozně bavilo. Znaky si i samy vymýšlely a často se mě očičkama ptaly: „jak to ukážu, jak to mám vyjádřit?“ Nabízela jsem jim nové znaky, protože měly zájem.


Znaky jste sama vymýšlela nebo jsou dané?

Ne, základní znaky jsou dané a vycházejí z ASL, což je americká řeč pro neslyšící. I u nás tady znakování s miminky už existuje a pořádají se i kurzy. Kurzu jsem se neúčastnila, pouze jsem si pročetla již zmíněnou knihu. V Americe používají znakování běžně a mnohem víc se o něm ví. Existuje tam několik programů na znakování. Některé znaky jsou převzaté z ASL, některé znaky jsem upravila, aby moje děti líp vyjádřily svoje pocity, některé jsou motoricky přizpůsobené miminkům, protože prostě nejsou ještě schopny je tak dokonale provést. Pak jsou znaky, které si vymyslely mé holky.


Viktorka, ta starší, si například vymyslela v roce svůj vlastní znak, jak mi sdělit, že jí svítí slunce do očí. Několikrát na mě zamrkala, mhouřila oči a koukla na sluníčko. Bylo to pro mě taková radost, že mi dokázala sdělit svůj pocit. Jak jinak by mi to sdělila. Kdyby nevěděla, že se mnou může znakovat, tak se o to samozřejmě ani nesnaží. A já měla hroznou radost: „jé ty jsi vymyslela znak pro sluníčko.“


A ještě jeden příběh. Viktorka už věděla, že znakujeme a uměla spoustu znaků. Byly jsme na návštěvě u mojí mamky a na stole byla mísa s jablky. Poprvé jsem jí ukázala, jak se znakuje jablko. Ale ji už zajímalo něco jiného, takže mě vůbec nevnímala. Druhý den jsme byly doma a k snídani dostala jogurt, ona ho nechtěla. Říkám jí, tak co budeš jíst, když nechceš jogurt. Nabídla jsem jí něco jiného, to taky nechtěla. Normálně dobře jedla a najednou nechce. Jedeme pryč, musíš se najíst. Další jídlo jsem jí nenabízela, aby si na to nezvykla. Ona najednou ukázala znak pro jablko, které ale nikde v dosahu nebylo. Byla jsem hodně překvapená, protože jsem myslela, že mě vůbec nevnímala. Děti vnímají, i když se na vás nekoukají.


Děti jsou inteligentnější víc, než si myslíme.

Ano, a znakování najednou ukáže rodičům, jak jsou jejich děti chytré. Ale má i hodně odpůrců.


Skutečně? Mně se znakování líbí.

Lidé si často myslí, že když děti znakují, nebudou mluvit a zbrzdí je to. Že budou líné mluvit. Není to pravda. Moje děti mluvily velmi brzy, naopak je znakování podpoří v tom, že si spojí slovo, předmět a znak a rychleji se jim tyto významy propojují v mozku. Ale některá slova nemají vizuální vyjádření, na slovo strach neukážete. Abstraktní slova prostřednictvím znaků dětem ukáží, že ta slova existují.


Knihu o znakování chcete vydat ve vlastním nákladu, takže potřebujete nějakou finanční podporu.

Ano, chci zkusit vydat knížku sama. Připravuji kampaň na Hithit, což je portál, který podporuje malé podnikatele. Musím si vše samozřejmě připravit a sehnat sponzory.


Prvotně tedy letos vyjde kniha Lesní medvídek.

Ano, Lesní medvídek je dokončený. Další kniha Mýval a rybka je rozdělaná, už jsou i kresby, poslední z trilogie Myška a psí kamarád má zatím jen náčrty.


Pro koho jsou leporela určena?

Pro děti od 8 měsíců, a hlavně pro maminky, zkrátka rodiče. V takové podobě v Čechách znakování ještě prezentováno není. Vlastně to znakování nebyl prvotní cíl. Chtěla jsem vydat knihu pro své děti, a pak mě teprve napadlo, že do ní vložím, co máme nejraději, znakování.

Přála bych si, aby ji měl doma každý a měl možnost to zkusit.


Jak jsem to teď pochopila, prvotní záměr nebyla kniha o znakování, to vzniklo jako vedlejší produkt.

Ano, jak se postupně nabalovaly další moje nápady. Prvotní záměr byl dát dětem dárek. Díky krásným ilustracím vznikla kniha, kterou jsem chtěla něčím obohatit. Vložila jsem do ní tedy znaky a tím vznikla originální kniha, která už nebude jen dárkem pro moje děti, ale pro všechny ostatní miminka a jejich rodiče. Ke každé knize jsou ještě výukové kartičky, které obsahují stejné znaky. Kartičky jsou vhodná i pro první slova, první zvířátka, je v nich vše, co se malé děti běžně učí a je k nim i návod. Jsou určena pro chvíle plné her.

Moc děkuji za rozhovor o krásném smysluplném díle a musím říct, že je mi líto, že já už znakování nevyužiju. Kniha je velmi originální, kreativní a je jediná svého druhu v České republice na téma znakování s miminky.

V rámci kampaně bude možné knihu zakoupit i v předprodeji.


Podrobné informace k projektu a znakování jsou k dispozici na webových stránkách PRVNÍ ZNAKY - dětské knížky - znakování s miminkem (prvniznaky.cz) a na První znaky | Facebook.


Použité fotografie Tomáš Lorenz

Rozhovor částečně upraven

154 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše