Na Kanálu eM jsme před časem vyhlásili soutěž o novou knihu regionální spisovatelky Barbory Walterové Benešové Síla naděje. Tento magazín se zrodil před více než měsícem, v pondělí 19. října skončilo šestinedělí, a avizovali jsme, že nejsme bulvár a chceme být seriózním regionálním periodikem, tak dodržujeme slib. A k tomu patří pravda, nepřikrášlovat skutečnosti.
Soutěž o knihu skončila naprostým fiaskem. Zřejmě se všichni zalekli podmínky soutěže o knihu, kterou si vymyslela sama autorka knihy. Nepřepokládám vzhledem ke komentářům, které se přece jen někde pod příspěvkem objevily, že by nebyl zájem o knihu samotnou. Nikdo však podmínku pro získání knihy nesplnil.
Já o knihu hrát nemůžu, navíc ji vlastním a čtu, ale nějak jsem se s tou podmínkou chtěla poprat kvůli sobě. Tak jdu s kůží na trh, navíc je vše už po dvaceti letech promlčené.
Tak tohle bych napsala já: Nikdy by mě nenapadlo, páč mám svoje přísné morální zásady, že kvůli svojí rodině obejdu zákony, respektive je téměř poruším a využiju svých známostí, abych svoje dítě zachránila. Nutno podotknout, že protekci nesnáším a použila jsem ji v životě asi jen jednou a právě tehdy. Proto, že jsem svoje dítě znala, věděla jsem, že porušilo rodinné zásady a životní pravidla určitě z nějakého závažného důvodu. Musím říct, že když jsem zjistila, že tím závažným důvodem porušení zásad jsem vlastně já a moje výchova, nebylo mi lehko u srdce. Mami, chtěl jsem ti dát vědět, že nepřijedu dnes domů, ale nebyl tam signál, tak jsem kousek popojel, a protože mi to šlo, popojel jsem autem ještě kousek, i když jsem chtěl přespat v autě. A pak se to stalo, nabourání veřejného osvětlení, tedy verdikt obecné ohrožení. Nebudu dál vysvětlovat. Doplňte si sami. Jen jsem chtěla svoje dítě zachránit před stigmatem trestního stíhání, ale trest jsem mu přála a taky ho dostal. Jen nevím, jestli jsem tenkrát neměla dostat trest i já.
Ale knihu chceme rozhodně někomu darovat. I přes nesplnění podmínek jsme s Bárou Walterovou Benešovou vybrali komentář ze čtyř, které se pod příspěvkem přece jen octnuly. Nejen že se nám líbil nejvíc, ale i vysvětloval, proč nikdo svůj příběh nenapsal. Autorka komentáře ještě neví, že získala knihu. Bude to pro ni překvapení a teprve ji budeme kontaktovat.
A tady je na závěr komentář, který nás zaujal a jsme rádi, že kniha Síla naděje bude mít svého majitele.
Jara D. 9. října 2020 15.26
Kniha je jistě zajímavá, ale o tom, co vše jsem musela pro rodinu a rodinné příslušníky obětovat, raději psát nechci. Myslím, že jsem udělala to, co je povinností každého v rodině a necítím, že bych dělala něco výjimečného.
A naši čtenáři se mohou těšit od 1. listopadu na čtení na pokračování románu Barbory Walterové Benešové, který je zatím jen v konceptu a tiskem nevyšel. Bude poprvé zveřejněn právě v magazínu Kanál eM.