K Vánocům patří tradice, které se během let mění. Vánoce představuje ve většině domácnostech stromeček, který se v Čechách zdobí teprve od počátku 19. století. Dalším atributem svátků je cukroví, salát a kapr a adventní věnec. A možná jmelí, musí být darované. Ale každá rodina si v průběhu let vytváří své vlastní zvyky.
Oslovila jsem pět žen s otázkou, jaké jsou jejich rodinné tradice.
Milli Janatková, zpěvačka a výtvarnice:
„Ráda tvořím adventní věnce, věšíme si barevné sáčky a punčochy s malými dárky na okna. Během Vánoc rádi pálíme svíčky a zdobíme náš stromek v květináči. Letos se chystáme na Vánoce za rodinou na Mělník a pak do Dobřichovic. V mezičase se potkáme s dalšími milými členy rodiny a opečeme si vánoční buřty. Těšíme se na vánoční trhy v mém rodném městě a pak na klid, rodinu, odpočinek i vánoční procházky. Zpíváme a zvoníme na rodinný zvoneček“.
Barbora Walterová Benešová, spisovatelka a tisková mluvčí:
„Kromě tradičních zvyků jako cukroví, zdobení stromečku, salátu a kapra, máme k večeři kuřecí a vepřové řízky, rozkrajujeme jablíčko a chlapi rozlouskávají jednou rukou ořech, aby ochránili další rok rodinu. Máme ořechy tak tvrdé, že se jim to málokdy povede. Zpíváme koledy a válíme se“.
Kristýna Frelichová, propagace muzea:
„Na Vánoce dodržujeme rodinnou tradici a 23. prosince se sejde širší rodina a společně vaříme. Vaříme polévku, pečeme vánočky, nechybí obrovská mísa salátu, kapra naporcujeme, aby bylo vše připravené. Pak to rozdělíme a na Štědrý večer je každá rodina sama a sejdeme se až 25. prosince. Novodobou tradici máme od doby, co děti chodí do Skautu. Chodíme rozdávat betlémské světlo. Je to moc hezká tradice, navíc se přitom vyvětráme a doma se světýlko snažíme udržovat přes svátky a rozvážíme je rodině. Je zajímavé, že tradici společného vaření jsme si přinesli oba s mužem ze svých rodin“.
Zuzana Kořenářová, pokladna muzea:
„K našim rodinným vánočním tradicím neodmyslitelně patří Česká mše vánoční, každý rok jdeme na koncert. Letos si ji bohužel doma jen pustíme. Každoročně posloucháme Felix le Breux Evangelium podle Lukáše a po něm následují vánoční koledy z roku 1970. U vánočního stromečku žádný rok nechybí náš rodinný betlém, který pochází z roku 1927“.
Tereza Veselá, umělecká fotografka:
„Milujeme vánoční čas a dodržujeme s rodinou plno tradic, ať už těch po našich předcích, či těch, které jsme si vytvořili sami. Počínaje adventními kalendáři, vytvářením adventních věnců, zapalováním svíček každou adventní neděli, pečením cukroví i vánoček, konče pouštěním lodiček po štědrovečerní večeři. Z těch našich vlastních nových tradic bych uvedla třeba koupení nové skleněné ozdoby na stromeček každý rok."
A jaké tradice se udržují u nás? Již 40 let nám přináší stromeček Ježíšek v předvečer Štědrého dne. Když byly děti malé, každý rok se těšily, jakou novou barvu bude mít. Tradice u nás zůstala, i když děti dospěly, samy ji vyžadovaly. Tradičně před večeří bral muž naše tři děti ven a bruslili a já připravovala štědrovečerní večeři.
Součástí štědrovečerního stolu bývá u nás desítky let exotické ovoce. Dnes už je běžné, ale kdysi to byla zvláštnost. Pouštění lodiček po večeři nechybí nikdy. Tato tradice prodlužovala krásné napětí v očekávání zazvonění zvonečku. Dnes jsme sami s mým mužem, vlastně tři, ještě čtyřnohý člen rodiny, ale tradice dodržujeme pořád. Jen ten stromeček už nemusím zdobit v noci. Jo a nebruslíme.
Novodobá vánoční tradice u nás vznikla, když si naše děti založily vlastní rodiny. Každý rok se scházíme 25. prosince a já toto setkávání miluju.