Jaké svátky si připomínáme 5. a 6. července

Pro většinu z nás jsou pravděpodobně dva červencové svátky prodloužením víkendu, tak je asi vnímáme, pokud vyjdou tak dobře jako letos, ale jen málokdo si vzpomene, co vlastně slavíme.

Letos na pondělí 5. července připadá svátek Cyrila a Metoděje, bratří, kteří přišli na Velkou Moravu kázat, učit a vytvářet zákony v roce 863. Byzantské učence pozval na Velkou Moravu kníže Velkomoravské říše Rastislav a učenci přinesli prý kromě víry na Moravu novou plodinu, kterou zdejší lidé ještě neznali - okurky.

Slované byli tehdy barbarským národem, který neměl žádné právo, žádné školy, téměř žádnou kulturu a život byl primitivní a životní úroveň nízká. Slovanské písmo neexistovalo, a tak vytvořil Cyril (Konstantin) nové krásné písmo hlaholice, ze kterého se později vyvinula cyrilice, která je základem azbuky. Založili zde školu a tím položili základy naší vzdělanosti. Pracovali na úpravě zákoníků, bez svolení papeže zavedli slovanskou bohoslužbu, což bylo ojedinělé a hodně odvážné. Bohoslužby se v té době po celé západní Evropě konaly jen v latině, které obyčejní lidé nerozuměli.

V úterý 6. července si připomínáme Den upálení mistra Jana Husa, kněze a reformátora, který byl upálen během kostnického koncilu v roce 1415. Jan Hus byl římskokatolický kněz, český náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Vyučoval na pražské univerzitě a rok byl i rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev.

Katolická církev jej označila za kacíře a exkomunikovala jej (poznámka redakce exkomunikace - vyloučení z církve). Jan Hus odmítl odvolat své učení a na kostnickém koncilu byl odsouzen jako kacíř a následně upálen.

Osobnosti, které nemalým způsobem ovlivnili naši historii, vzdělanost a budoucí směr cesty našeho národa, stojí za připomenutí.