Mělnický osvětový a okrašlovací spolek s předsedou Martinem Klihavcem zpřístupnil veřejnosti další běžně nedostupné historické prostory z mělnického regionu na jeden den. Reportáž ze Dne otevřených dveří zajímavě napsal a nafotil Karel Lojka.
„Den otevřených dveří viničních usedlostí Klamovka a Bašovka.
Mělnický osvětový a okrašlovací spolek (MOOS) s předsedou Martinem Klihavcem pokračuje ve své činnosti. V sobotu, 10. června 2023 byly zpřístupněné historické viniční usedlosti Klamovka a Bašovka uprostřed vinic na stráních mezi Pšovkou a Chloumkem. Stalo se tak díky laskavosti a vstřícnosti současného majitele, vinaře a zastupitele města Mělníka Viléma Krause.
Již před devátou hodinou dopolední přicházeli na prohlídku usedlostí první návštěvníci. Přístupné byly oba objekty od sklepů až po půdy. Příchozí si mohli zakoupit u stánku prospekty, knížky a odznaky, které vydal MOOS Mělník.
Viniční usedlosti pocházející ze 17. a 18. století si jsou typově podobné. Obsahovaly část obytnou, hospodářskou a skladovou. V hospodářské části býval umístěn velký lis, ponejvíce dřevěný kládový, pro lisování hroznů. Pod objektem Klamovka se nacházejí vinné sklepy v několika výškových úrovních. Sklepy jsou mnohem starší, některé pocházejí ze středověku.
Viniční usedlost zvaná Bašovka.
Je jedna z posledních barokních staveb – viničních lisů v okolí Mělníka. Nejstarší část pochází z let 1708-1709. Přízemí je zděné z opracovaného lomového kamene, část 1. patra je roubená z dřevěných trámů. Některé místnosti jsou zaklenuty klenbami, v další části jsou dřevěné trámové stropy. Střední část objektu, kde byl umístěn vinařský lis, pochází z roku 1739.
Viniční usedlost zvaná Klamovka.
Objekt byl postaven na konci 18. století ve stylu klasicismu. Rozsáhlé sklepy pod objektem jsou mnohem starší, zřejmě pochází ze středověku, jsou vytesány v opukovém podloží, v několika výškových úrovních.
Vypravil jsem na prohlídku hned po ránu, přiznám se, že jsem zde byl poprvé, Martin Klihavec mě provedl. Baterku jsme nepotřebovali, podzemí bylo osvětleno pomocí agregátu, který tam majitel nechal postavit. Potkal jsem tam řadu známých a také se od některých dozvěděl řadu zajímavostí a informací o obou objektech.
Potkal jsem tam mého přítele, jubilanta Ing. Jiřího Rohlíka, který vzpomínal, že jako dvanáctiletý chlapec se s rodinou a další řadou obyvatel Pšovky skrýval ve sklepích Klamovky před nálety a bombardováním Mělníka 9.5.1945. Bydlel tehdy v Blahoslavově ulici na Pšovce.
Mistr klempířský pan Legner z Mělníka mně sdělil, že jeho pradědeček František Pospíchal byl na počátku 20. století úspěšným správcem vinařství Klamovka, ukázal mně inzeráty z regionálního tisku z roku 1911.
Paní Jiřina Fialová (rozená Karbusická), moje dlouholetá známá, mě ukázala snímky prarodičů Marie a Václava Kratochvílových, kterým kdysi patřila usedlost Bašovka ( koupili ji od Státního statku Mělník ). Ve svém dětství tam s nimi trávila hodně času. Také mně říkala, že v 50. letech, když se zabíraly a zestátňovaly velkostatky na Mělnicku a majitelé je museli nuceně opustit, tak rodině sedláka pana Knespla úřady přidělily k pobytu dvě malé místnosti v objektu Klamovka. Na svůj někdejší byt se přišli podívat i potomci rodiny Knesplů.
Také jsem hovořil s několika návštěvníky, kteří kdysi v obou objektech bydleli jako nájemníci nebo tam bydleli jejich příbuzní.
Obě usedlosti byly v 50. letech 20. století znárodněny a připadly nově vytvořenému Státnímu statku Mělník. Vedení statku obytné časti přidělilo svým zaměstnancům. Byla prováděna jen nejnutnější údržba, některé stavební úpravy necitlivě zasáhly i do historické části budovy. Dnešní stav obou nemovitostí po více než 80 letech je tristní.
Současný majitel má již připraven stavební projekt postupné rekonstrukce a obnovy obou objektů, které budou ho budou stát nemalé prostředky.
Upřímně mu přejeme, aby se bohulibé dílo podařilo i v této složité době a historické objekty se zase zaskvěly ve své původní kráse uprostřed mělnických vinohradů“.
Text a foto: Karel Lojka
Všechny fotografie je možné si prohlédnout na odkazu Historie města Mělníka | Facebook.
Comments