top of page
  • Marta Dušková

Jaký je rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí?

Aby se člověk nedostal za obranu před útočníkem do vězení, měl by znát základní pravidla přiměřené obrany.

Právo na obranu sebe samého, své rodiny či majetku je jedním ze základních morálních práv jedince a právo na sebeobranu je zakotveno v trestním zákoníku.

Jen málokdo zná všechny aspekty dovolené sebeobrany, ale neznalost zákona neomlouvá.


Jak definovat krajní nouzi

Paragraf 28 mluví o krajní nouzi. Jde o situaci, kdy čin za normálních podmínek považován za trestný, trestným není. Jde o situaci, kdy "někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem." Zákon poměrně nejednoznačně mluví o tom, že o krajní nouzi nejde, pokud bylo možné toto nebezpečí odvrátit jinak, nebo pokud by byl způsobený následek stejně závažný nebo "závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet,".

  • nebezpečí hrozí buď osobě nebo věci

  • jde zejména o ohrožení života, zdraví či majetku

  • nebezpečí nemá charakter útoku

  • zdrojem nebezpečí mohou být i přírodní živly, jednání choromyslných jedinců, napadení zvířetem a podobně

  • o krajní nouzi se nejedná, pokud nebezpečí nehrozí bezprostředně


Co přesně znamená pojem nutná obrana

Paragraf 29 mluví přímo o útoku, který buď hrozí, nebo je dlouho trvajícím. Zákon pouze dodává, že o obranu nejde, pokud byla "zjevně nepřiměřená útoku".

  • ten, kdo útok odvrací, v podstatě nahrazuje zásah veřejných orgánů

  • útok musí přímo hrozit nebo trvat, dá se oprávněně předpokládat, že útok nastane

  • není nutno čekat, až dojde k útoku - zde je nutné správně vyhodnotit situaci

  • obrana totiž nesmí být předčasná - nestačí plané výhrůžky a gesta útočníka

  • útok nesmí být jen domnělý

  • při posouzení přímo hrozícího útoku je zásadní krácení vzdálenosti útočníkem k obránci

  • o nutnou obranu se nejedná, pokud útok už skončil a jednání by tak mělo charakter odplaty

  • cílem nutné obrany je útok odvrátit a ukončit

Oprávněným použitím zbraně se zabývá paragraf 32, který pouze stanoví, že trestný čin nespáchá ten, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. Toto ustanovení se netýká osobní sebeobrany.


Za útok je považováno pouze úmyslné protiprávní jednání. Útoky dětí, choromyslných osob a obranu proti nim je třeba chápat jako jednání v krajní nouzi.


Obrana v této souvislosti je vnímána jako odražení útoku, a to lze provést různými způsoby blokováním, uvolněním z úchopu, útok lze odvracet rukama, použitím předmětu i zvířete.


Na závěr jednoduché shrnutí: Nutná obrana - řeší obranu proti útoku jiné osoby Krajní nouze - řeší obranu proti dalším nebezpečím, ale ne spojeným s útokem


78 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page