• Marta Dušková

Jak si bobr staví polohrad

Regionální muzeum Mělník muselo zrušit vzhledem k přetrvávající nepříznivé situaci v souvislosti s pandemií společnou vycházku za mělnickými bobry, které se měla uskutečnit v sobotu 27. února, poprvé byla naplánována už na leden.

Zájemci o stopování bobra, který je zvlášť chráněný, mají možnost se na doporučení muzea vydat na vycházku každý sám například na tůně do Mlazic. Pravděpodobně bobra samotného se nepoštěstí vidět, protože je to noční živočich a přes den nevylézá, ale stopy po práci bobra se jistě podaří objevit. Například bobří požerky jsou u nejseverněji položených tůní a jsou charakteristické okusem do špičky. Anebo bobří polohrady, to jsou nory se střechou.


Na březích, které nejsou opevněné, a ve kterých se dá dobře hrabat, nemá bobr potřebu stavět klasické hrady. Může se ale stát, že se mu nora v některých místech shora propadne – pak si jí vyspraví větvemi a utěsní směsí bláta a vegetace. Právě takovým stavbám se říká polohrady“, informují z muzea.


Za bobry lze vyrazit i třeba do Ovčár, k Labi u Tuhaně nebo k Vltavě u Vrbna.

Bobr evropský je druhý největší hlodavec na světě a váží až 30 kg. Bobří rodina sestává z rodičovského páru a jedné až tří generací potomků. Ve vrhu jsou průměrně 2-3 mláďata, která matka kojí tři měsíce. Běžně žijí 10 let. V Evropské unii jsou chráněni.


A jak si bobr staví polohrad, můžete shlédnout na krátkém videu z fotopasti.




10 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše