Odpověď nejen na tuto otázku je možné najít v zajímavém rozhovoru s oční lékařkou Janou Tomečkovou, který zveřejnila Nemocnice Neratovice www.nemocnice-neratovice.cz.
„Vývoj nezastavíme a můžeme se jen těšit, co dalšího nám budoucnost nejen v oboru oftalmologie přinese,“ říká MUDr. Jana Tomečková, FEBO, oční lékařka Nemocnice Neratovice
Péči o zrak se často nevěnuje tolik pozornosti, kolik by se mělo. Jedná se přitom o jeden z našich nejdůležitějších smyslů. Proč je důležité nezanedbávat prevenci vyšetření očí? Jaké moderní přístroje se používají v neratovické oční ambulanci? Kromě běžných zákroků se v oční ambulanci zabývají i operacemi očních víček. Jak taková operace probíhá? Toto a více se dozvíte v rozhovoru s MUDr. Janou Tomečkovou, FEBO, která působí v neratovické nemocnici více jak 3 roky.
Čím jste chtěla být jako malá?
Když jsem byla malá, myslím, že jsem dlouho měla období, kdy jsem chtěla být učitelkou. V posledním ročníku na gymnáziu jsem byla rozhodnutá pro farmacii, ale když přišel čas podávání přihlášek, tak jsem to nakonec úplně změnila a rozhodla se pro medicínu.
Proč jste se chtěla stát oční lékařkou?
K tomuto oboru mě tak trochu motivoval můj táta, když si jednou během letních prázdnin v průběhu mých studií na medicíně poranil oko, následně musel absolvovat chirurgické ošetření, ze kterého se vrátil s tím, že by si mě dokázal představit jako oční doktorku. Začala jsem se touto myšlenkou zabývat, a čím víc jsem se pak nad tím zamýšlela, tím víc se mi to líbilo. Samozřejmě ve hře byly i jiné obory, ale oftalmologie nakonec vyhrála. A musím říct, že za celou dobu, co dělám oftalmologii, jsem tohoto rozhodnutí nelitovala, protože je to krásný obor a tím, že je i částečně chirurgický, tak se můžu realizovat i v této oblasti a věnovat se i menším chirurgickým zákrokům.
Co Vás vedlo právě do Nemocnice Neratovice?
Popravdě, náhoda… i když se říká, že náhody neexistují. Ale řekla bych, že ta nabídka práce zde v nemocnici přišla jak na zavolání. Začátky jako vždy a všude nebyly úplně jednoduché. Ale musím říct, že je příjemné být v menším kolektivu, kdy se většina z nás vzájemně zná, je to velký rozdíl oproti tomu, když člověk pracuje ve fakultní nemocnici, kde vás obvykle moc lidí z jiných oddělení nezná, a vy neznáte je. A jsem moc ráda, že během prvního roku mého působení zde vedení nemocnice investovalo nemálo financí do přístrojového vybavení této ambulance, díky kterému můžeme pacientům poskytnout kvalitnější péči a širší spektrum vyšetření.
Co všechno můžeme zjistit pouhým pohledem do lidského oka?
Existuje celá řada onemocnění, které se můžou na oku projevit. U některých chorob je právě oko orgánem, kde se můžou objevit první příznaky, které nás potom vedou k diagnóze celkového onemocnění. Pokleslé oční víčko nebo naopak nemožnost dovřít oko, to jsou příznaky viditelné už na první pohled a můžou nás upozornit například na probíhající neurologické onemocnění. Při běžném očním vyšetření můžeme odhalit změny způsobené cukrovkou, aterosklerózou, vysokým krevním tlakem, zvýšenou funkcí štítné žlázy, dále sem patří autoimunitní a zánětlivá (revmatologická) onemocnění, roztroušená skleróza. Výjimkou nejsou ani nádorová onemocnění, která se můžou metastaticky projevit na sítnici nebo v očnici (např. leukémie, karcinom prsu, plic a další).
Můžeme se vyhnout vadám/nemocem očí? Pokud ano, jak?
Pokud se jedná o refrakční vady, tzn. krátkozrakost / dalekozrakost / vetchozrakost, těm se vyhnout nelze. Příčinou jsou genetické faktory, růst oka a přibývající věk. Tyto faktory ovlivnit nemůžeme, ale existuje několik věcí, na které je potřeba dbát, abychom očím zbytečně neškodili. Například dodržovat hygienu rukou (přenosem bakterií do očí může vzniknout zánět spojivek), nosit kvalitní sluneční brýle, přestat kouřit (kouření zvyšuje riziko vzniku VPMD – věkem podmíněné makulární degenerace), při dlouhodobé práci s počítačem si pravidelně dělat přestávky, nepoužívat starou kosmetiku, která může způsobit alergickou reakci nebo infekci, nepřesahovat doporučenou dobu pro nošení kontaktních čoček a dodržovat správnou hygienu při jejich aplikaci. Samozřejmě nesmíme zapomenout na zdravou výživu a ochranu očí před UV zářením. Aktuální životní styl nám přináší neustálé namáhání očí, hodiny strávené sledováním televize nebo před obrazovkou počítačů, tabletů nebo telefonů. Proto je důležité očím občas ulevit, pravidelně si dělat přestávky, na chvilku si zavřít oči a střídat pohled na blízko s pohledem do dálky. Když se delší dobu soustředíme, např. při čtení nebo při práci s počítačem, výrazně se snižuje frekvence mrkání, proto je důležité myslet i na pravidelné zvlhčování očí umělými slzami.
Jak moc je důležitá prevence?
Důležité je nepodceňovat žádné oční potíže a dodržovat pravidelné oční prohlídky. Pacienti s refrakční vadou by měli chodit na kontroly aspoň 1x za 2 roky, po 50. roce věku každý rok, případně častěji individuálně podle sledovaného onemocnění. Neměli bychom zapomínat na zdravý životní styl, vyváženou stravu, přísun vitamínů, minerálů, omega mastných kyselin, luteinu a zeaxantinu. Vyhýbat se rizikovým aktivitám, při kterých může dojít k poranění očí (chemikálie, pyrotechnika, ostré předměty). Při rizikové práci nezapomínat nosit ochranné brýle a venku sluneční brýle jako ochranu před UV zářením.
Proč si myslíte, že někteří pacienti často prevenci zanedbávají?
Je spousta pacientů, kteří mají např. glaukom (zelený zákal) v rodině, a nikdo je nepoučil o tom, že by nějaké pravidelné kontroly měli absolvovat. Proto se snažím nově diagnostikované pacienty hned informovat, že by preventivní vyšetření měli absolvovat i jejich nejbližší příbuzní, protože u nich existuje větší riziko pro vznik tohoto onemocnění. Občas se najdou i pacienti, kteří se několik let léčí s cukrovkou, a přijdou na kontrolu kvůli nějakému jinému problému a vůbec neví, že by měli kvůli cukrovce pravidelně aspoň 1x ročně na nějaké preventivní prohlídky chodit, protože tuto informaci zatím od nikoho nedostali. Někteří přijdou na kontrolu až po letech, protože čekali, že je na kontrolu budeme zvát my, což vzhledem k tisícům pacientů, které máme v databázi, bohužel není možné. Pravidelné kontroly můžou odhalit oční onemocnění včas a v mnoha případech tak předejít těžkému poškození zraku.
Jaké oční vady vidíte u pacientů nejčastěji? S jakými problémy k vám pacienti chodí nejčastěji?
U mladších pacientů se jedná hlavně o refrakční vady, krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, vetchozrakost (presbyopii), které řešíme brýlemi nebo eventuálně kontaktními čočkami. Při neodhalené refrakční vadě u dětí hrozí amblyopie (tupozrakost). Proto, pokud se vyskytuje refrakční vada nebo šilhání u rodičů, by mělo být dítě preventivně vyšetřeno oftalmologem – ideálně ve 2–3 letech v oční ambulanci, která se specializuje na dětské pacienty. Vzhledem k tomu, že v poslední době hodně lidí pracuje z domova, a u počítače tak tráví podstatně více času, se objevují potíže s doostřováním a s viděním do dálky, stejný problém se objevuje i u dětí. Většinou ale stačí upravit denní režim a pravidelně střídat aktivity, kdy dochází ke střídání vzdáleností, na které oko musí doostřovat.
U starší populace je častým problémem šedý zákal (katarakta), který postupně zhoršuje vidění, a pacienti si stěžují na rozmazané, zašedlé vidění a horší vidění zejména za šera. Řeší se operativně, kdy se zakalená čočka odstraní a nahradí se umělou nitrooční čočkou. Mnoho pacientů má tzv. VPMD – věkem podmíněnou makulární degeneraci (onemocnění sítnice), která patří mezi nejčastější příčiny ztráty zraku u populace nad 65 let. Jedná se o degenerativní změny na sítnici, které postihují zejména její centrální část – žlutou skvrnu.
Denně pak do ambulance přichází pacienti, kteří si stěžují na slzení očí nebo naopak na suchost a řezání očí, což bývá typické u syndromu suchého oka. Na jaře mívají potíže i alergici, kteří přichází obvykle kvůli slzení a svědění očí. Neméně časté jsou i úrazy oka vzniklé při práci – kovové špony, dřevěné třísky apod., úrazy při sportu, pádech nebo poleptání očí chemikáliemi.
Samozřejmě, velká část pacientů v ambulanci je dispenzarizována a sledována kvůli glaukomu, makulární degeneraci, nebo změnám na sítnici vlivem cukrovky.
Existují obecné varovné příznaky, na které bychom se měli zaměřit? Kromě zhoršení zraku?
Jakékoliv zhoršení zraku by se nemělo podceňovat. Navštívit očního lékaře byste měli v případě, že máte rozostřené nebo zamlžené vidění nebo pozorujete deformace obrazu či vlnění rovných linií. Při onemocnění jako je např. věkem podmíněná makulární degenerace nebo zelený zákal, je úspěšnost léčby a další prognóza závislá na včasném odhalení daného onemocnění. U makulární degenerace si pacient často všimne zvlnění rovných linií a často to bývá v době, kdy už nález na sítnici vyžaduje léčbu.
Co se týče glaukomu (zeleného zákalu), ten je zrádný v tom, že pacient dlouho nemusí mít žádné potíže, a nemusí si všimnout žádné změny ve vidění, proto jsou nezbytné pravidelné preventivní prohlídky, které toto onemocnění mohou včas odhalit.
Dalším častým příznakem jsou bolesti hlavy, které můžou v některých případech znamenat nesprávně korigovanou vadu nebo potřebu začít nosit brýlovou korekci nebo kontaktní čočky.
Jakými denními činnosti si zhoršujeme zrak? Zhoršuje zrak světlo z PC, mobilů či TV?
Samotné sledování televize nebo práce na počítači zrak nezhoršuje, ale při větším soustředění na některé činnosti se výrazně snižuje frekvence mrkání, oči se vysušují a dříve se unaví, což se může projevit bolestí hlavy, rozmazaným viděním nebo zhoršeným viděním do dálky. Je rozdíl, jestli pracujeme s počítačem, tabletem nebo s mobilním telefonem. Čím je pracovní vzdálenost menší, tím je to pro naše oko namáhavější. Při pravidelné a dlouhodobé práci s počítačem se doporučuje pravidlo 20/20/20, to znamená, že po každých dvaceti minutách práce s počítačem se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně 20 stop (cca 6 m). Většina elektronických zařízení, která denně používáme, jako jsou chytré telefony, tablety, počítače, LED televizní obrazovky, vyzařují vysokoenergetické modré světlo – HEV (high energy visible light), označované jako modré světlo, které je jednou z příčin vzniku věkem podmíněné makulární degenerace, a kromě toho se udává, že proniká hluboko do pokožky a škodí naší pleti dokonce více než UVA a UVB záření. Minimalizovat škodlivý vliv modrého světla na sítnici lze kromě snížení doby používání těchto přístrojů také pomocí různých filtrů nebo speciálních vrstev na brýlových čočkách.
Kromě běžných zákroků se věnujete i operaci očních víček. Jak taková operace probíhá?
Kůže v oblasti očních víček je velmi jemná a věkem postupně dochází ke vzniků kožních převisů. Převislá kůže očních víček může výrazně změnit výraz očí a obličeje, který potom vypadá smutný a unavený. Plastická operace víček probíhá ambulantně, pouze v místním znecitlivění, a po zákroku, který trvá cca 60 minut, pacient odchází domů. Jizvy na horních víčkách jsou přelepeny sterilní náplastí. První 2–3 dny se doporučuje oči chladit ledovými obklady (gelové polštářky), aby se minimalizoval otok a vznik modřin, polohovat v polosedě a spát s více podloženou hlavou. Týden po operaci se vybírají stehy a do té doby se doporučuje dodržovat klidový režim. Pokud pracujete například v kanceláři, do práce se klidně můžete vrátit už druhý den po operaci, pokud ale pracujete v prašném, vlhkém prostředí nebo máte fyzicky náročnou práci, doporučujeme zůstat doma alespoň týden do vytažení stehů. Používání kosmetiky a líčení je vhodné nejdříve 2–3 týdny po operaci. Jizva se hojí více jak půl roku, proto je důležité denně se o ni starat, provádět doporučené masáže a chránit jizvy před opálením (sluneční brýle, krémy s vysokým ochranným UV faktorem).
Vyhledávají pacienti tento zákrok spíše z estetických nebo ze zdravotních důvodů?
Většina pacientů podstoupí plastickou operaci víček z kosmetických důvodů. Pokud se jedná o operaci ze zdravotních důvodů, je to často v případech, kdy pacienti žádají o potvrzení na řidičský průkaz, a při vyšetření na perimetru zjistíme výrazné omezení zorného pole. Tuto operaci standardně pojišťovny nehradí. Jsou ale pracoviště, která mají kód na tento zákrok nasmlouvaný s pojišťovnou, ale musí jí nejdříve schválit revizní lékař a celý tento proces bývá časově dost náročný. Zároveň se musí přiložit vyšetření na perimetru, které prokáže, že převislá kůže víček způsobuje výrazné omezení zorného pole.
Ve vaší ambulanci nabízíte vyšetření těmi nejmodernějšími přístroji. Například OCT přístroj dokáže měřit i tloušťku vrstev nervových vláken. K čemu vyšetření OCT přístrojem slouží?
Optická koherentní tomografie (OCT) je neinvazivní, bezkontaktní, rychlá a bezbolestná metoda, kterou můžeme skenovat sítnici v místě nejostřejšího vidění nebo zrakového nervu, s vysokou rozlišovací schopností. Umožní nám v podstatě provést „řez“ sítnicí. Toto vyšetření nám umožňuje rychlou a přesnou diagnostiku různých chorob, a tím nám usnadní další postup, buď zvolit správnou léčbu nebo možnost dále pacienta sledovat. S předněsegmentovým nástavcem můžeme provádět řezy rohovkou, změřit její tloušťku a znázornit si některé patologie rohovky, duhovky nebo řasnatého tělesa. U pacientů, kteří jsou v ambulanci sledovaní kvůli glaukomu, provádíme toto vyšetření 1x za rok, a tím dokážeme sledovat vývoj nálezu na zrakovém nervu, případně jeho zhoršení. Pacienti s makulární degenerací nebo jiným onemocněním sítnice (makulární díry, epiretinální membrány, otoky na sítnici), podstupují toto vyšetření při každé kontrole, takže každých cca 3–5 měsíců, podle frekvencí kontrol.
Fundus kamera je přístroj, který dokáže pořídit snímky sítnice i bez rozkapání oka. Jak vnímáte tento pokrok?
Fundus kamera nám umožňuje rychle a neinvazivně pořizovat snímky očního pozadí nebo předního segmentu oka. Tyto snímky je možné ukládat, následně v čase porovnávat, a tím hodnotit případné změny na sítnici. Samozřejmě focení bez rozkapání je pro pacienta pohodlnější a rychlejší, ale ne vždy pro diagnostiku nebo sledování v čase dostačující.
U mladých lidí nám tyto fotky pro screening a další sledování stačí, ale u pacientů, u kterých sledujeme například pigmentové névy na sítnici, změny způsobené cukrovkou, věkem podmíněné změny, nebo u pacientů se šedým zákalem je vždy s výhodou oči rozkapat, abychom získali co nejkvalitnější snímky.
Podstupují vyšetření tímto přístrojem všichni pacienti?
Vzhledem k tomu, že OCT vyšetření není hrazeno zdravotními pojišťovnami (některé ale poskytují příspěvky na toto vyšetření), ho nepodstupují všichni pacienti. Doporučuji a provádím ho u pacientů, u kterých při vyšetření zjistím nějaké změny na zrakovém nervu nebo na sítnici v oblasti žluté skvrny, a je potřebné dovyšetření, abych si potvrdila danou diagnózu, a případně podle nálezu naplánujeme další postup, léčbu nebo sledování. Na toto vyšetření se ale samozřejmě může objednat i pacient sám, pokud má zájem o detailní preventivní vyšetření.
Používáte tyto přístroje v ambulanci každý den?
Ano, tyto přístroje využívám v ambulanci denně. Jak jsem už řekla, OCT vyšetření pouze u indikovaných pacientů, ale funduskameru téměř u všech pacientů při pravidelných kontrolách. Jak se říká, jeden obrázek vydá za tisíc slov, tak i fotodokumentace sítnice nebo předního segmentu oka je vždy přesnější než jakýkoliv podrobný popis.
Jak se v posledních 20 letech váš obor proměnil? Co považujete za největší pokrok?
V oboru oftalmologie jsem 13. rokem, a za tu dobu došlo ke změnám a k pokroku ve všech odvětvích, jednak v diagnostice, ale i v léčbě. Došlo k rozvoji v oblasti laserových technologií, jednak co se týče laserových operací ke korekci dioptrických vad, spousta pacientů už má za sebou laserem asistovanou operaci šedého zákalu nebo další zajímavou kapitolou jsou sítnicové lasery s počítačovou navigací a eyetrackingem, které výrazně usnadňují a urychlují ošetření sítnice, například u pacientů s diabetickou retinopatií. Co se týče léčby, došlo k výraznému vývoji v oblasti aplikace léčivých látek do sklivce, které se používají v léčbě vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace nebo otoků na sítnici způsobených venózními okluzemi nebo diabetickou retinopatií. V chirurgické léčbě je trendem miniinvazivní přístup, který se denně uplatňuje v kataraktové chirurgii, ale i v chirurgii zadního segmentu, umožňuje používat tzv. bezstehové techniky, to znamená, že nástroje, kterými se vstupuje do oka, jsou tak tenké, že se po ukončení operace stěna očního bulbu nemusí šít, což jednak urychlí průběh operace, pro pacienta to pak znamená rychlejší rekonvalescenci a menší riziko. Každý rok se na trhu objevují nové nitrooční čočky, které se používají při operaci šedého zákalu, vylepšují se jejich optické vlastnosti, je snaha redukovat různé nežádoucí světelné fenomény. Vývoj nezastavíme a můžeme se jen těšit, co dalšího nám budoucnost nejen v oboru oftalmologie přinese.