Nemocnice a porodnice Neratovice zveřejnila rozhovor s porodní asistentkou a všeobecnou sestrou gynekologické ambulance Premium neratovické nemocnice Janou Šmídovou. Jana Šmídová pracuje v nemocnici od roku 2014.
Rozhovor předkládáme v plném znění.
„Na své práci mám ráda různorodost, každý den jiný a každý den se setkávám s inspirativními ženami“ říká porodní asistentka a všeobecná sestra gynekologické ambulance Premium Nemocnice Neratovice Jana Šmídová, která pracuje v neratovické nemocnici od roku 2014.
Jany Šmídové jsme se mimo jiné zeptali, co jí vedlo ke studiu zdravotnické školy nebo co tvoří náplň zdravotní sestry v gynekologické ambulanci.
Jano, pro jakou školu jste se rozhodla po ukončení základní školy?
Po základní škole jsem šla studovat gymnázium.
Proč právě gymnázium?
Protože jsem nevěděla, co chci v životě dělat a na gymnáziu jsem měla čas se trochu rozkoukat a v klidu se rozhodnout jakým směrem se vydat, no a v šestnácti letech jsem byla na operaci očí v Praze a možná tato zkušenost mě navedla na práci ve zdravotnictví.
Po studiu gymnázia následovalo co?
Rozhodla jsem se pro studium Střední zdravotnické školy v Kolíně, obor porodní asistentka. Při práci jsem se dále věnovala pomaturitnímu specializačnímu studiu v oboru Anesteziologické a resuscitační péče v gynekologii a porodnictví a následně jsem se věnovala i studiu Patofyziologie v ošetřovatelských stavech v gynekologii a porodnictví.
Jak je vůbec náročné studium zdravotnické školy?
Je to 30 let, co jsem studovala na zdravotnické škole. Nicméně člověk, který chce studovat tento typ školy, by měl být empatický, a hlavně psychicky odolný. Studium je náročné a také určitě hodně záleží i na praxi.
Učila jste se i latinsky.
Ano latinu jsem měla na zdravotní škole. Je důležitá k lékařským a některým zdravotnickým výkonům.
A zvládla byste si přečíst např. i nějakou knížku v latině, nebo třeba nějakou krátkou povídku, nebo je studium latiny zaměřeno spíše na tu odbornou stránku?
Číst latinsky umím, ale rozuměla bych už jenom odbornému textu.
Stává se, že „zdrávku“ studují i ti, kteří se na tuto práci nehodí?
Ano i to se stává, někdo zjistí třeba už během studia, že zrovna toto budoucí povolání není to, co chce skutečně dělat, a navíc i praxe je velmi náročná.
Pamatujete si na své začátky? Ve kterém zdravotnickém zařízení jste začínala a jak dlouho ve zdravotnictví pracujete?
Ano pamatuji, a to hlavně proto, že jsem měla velké štěstí na skvělé kolegyně, které mě zaučovaly a se kterými jsem v kontaktu dodnes. Začínala jsem na Gynekologicko-porodnické klinice v Londýnské ulici na gynekologickém oddělení a nástup si pamatuji přesně, bylo to 7. 7.1 995, takže ve zdravotnictví pracuji již 28 let.
A nezačínáte pociťovat např. syndrom vyhoření? Přeci jen, v oboru působíte dlouho a nejvíc náročná bývá hlavně práce s lidmi.
Ve svém tehdejším pracovišti v Motole jsem zažila jeden rok krize, kdy jsem se starala o mladé onkologicky nemocné ženy po operacích a zároveň jsem měla na starosti i oddělení JIP, kde ležely těhotné ženy se špatnou prognózou. Bylo to velmi náročné období na psychiku, vše se ale vyřešilo tím, že jsem otěhotněla a šla na mateřskou dovolenou.
Kde všude jste působila před tím, než jste začala pracovat v neratovické nemocnici?
V září roku 1995 se naše klinika z Londýnské přestěhovala na gynekologicko – porodnickou kliniku do Motola do starých budov a po roce 1996 jsme se jako první klinika nastěhovali do úplně nové, moderní budovy v Motole.
Co Vás přivedlo do neratovické nemocnice a jak dlouho už tu jako zdravotní sestra pracujete?
Po rodičovské dovolené mi v neratovické porodnici vyšli vstříc ve formě půl úvazku, a tak jsem zde již od ledna 2014.
Jak vypadá Váš typický pracovní den, co tvoří náplň práce sestry v gynekologické ambulanci?
Žádný den vlastně není typický, mojí pracovní náplní je příprava dokumentace, kontrola kartiček pojišťoven, příprava ordinace, kontrola sterilizace a léků, pomůcek, příprava nástrojů potřebných k vyšetření, odběry krve, injekční aplikace, příprava ženy k některým vyšetřením, souhra s lékařem, edukace žen, telefonování a maily.
Co Vás na své práci nejvíc baví, máte nějaké další pracovní plány do budoucna?
Na své práci mám ráda různorodost. Každý den je jiný, a hlavně se každý den setkávám s inspirativními ženami a do budoucna nic neplánuji, nechávám to zatím osudu.
Stalo se Vám někdy, že jste musela využít své zdravotnické vzdělání i mimo nemocnici?
Ano, hlásí se ke mně ženy, které zde rodily a pochlubí se mi dětmi nebo chtějí poradit s konkrétním problémem nebo mě poprosí o radu, kam se mohou obrátit třeba např. ohledně dalších vyšetření.
Práce zdravotní sestry je velmi důležitá a záslužná. Chcete něco vzkázat těm, kteří se do stejného oboru chystají vkročit?
Ať se tohoto oboru nebojí. I přes to, že je to práce velmi psychicky a někdy i emočně náročná, tak je to hlavně o lidech, o jejich přístupu k druhým, o jejich empatii. Moje dcera bude příští rok vycházet ze školy a chce jít studovat zdravotní školu, na což jsem opravdu velmi hrdá.
Jak nejraději trávíte volný čas? Jak relaxujete?
S rodinnou a dětmi na procházce, na kole, podnikáme výlety na hrady a zámky, rozhledny.
Co Vás na své profesi nejvíc baví, uspokojuje, motivuje? Co je vaším hnacím motorem ve Vaší práci?
Vzhledem k mé profesy a zaměření jsou to hlavně spokojené ženy.
Jaké je Vaše životní krédo nebo motto, dle kterého se řídíte?
Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě.
Na facebooku neratovické nemocnice je možné shlédnout u rozhovoru i video s Janou Šmídovou Nemocnice a porodnice Neratovice | Facebook.