top of page
  • Marta Dušková

Jména utajená víc než dvacet let

Jména, na která by se nemělo zapomenout. Vzpomínka na Jana Palacha proběhla letos 16. ledna jako každý rok a jeho sebeupálení jako forma radikálního protestu byla reakcí na srpnovou okupaci Československa. Palachovo sebeupálení mělo iniciační význam a od ledna 1969 mělo početnou vlnu následovníků nejen doma, ale i v zahraničí.

Jména zůstala téměř utajená až do rozpadu sovětského svazu v 90. letech, kdy se teprve začalo o nich veřejně mluvit. Na jaře 1969 se pokusilo o upálení celkem 26 lidí (podle jiných zdrojů jich bylo 21, někde se zmiňují o 29) a sedm z nich zemřelo.

Nezisková organizace Díky, že můžem prezentovala již před rokem galerii dalších jmen lidí, na které se trochu zapomíná, na svém profilu Díky, že můžem - ❤️‍🔥 Víš, že Jan Palach nebyl jedinou tvz. živou... | Facebook.

Jan Palach je nejznámější živou pochodní sovětského bloku, nebyl však jediný, a dokonce ani první. Inspirace k této vyhrocené formě společenského a politického protestu pochází z Jižního Vietnamu, kde se začali upalovat buddhističtí mniši na protest proti zkorumpovanému a vůči náboženství netolerantnímu režimu.

Palachův čin měl velký celospolečenský ohlas, protože ještě byla stále poměrně velká svoboda slova, takže tuto skutečnost utajit nešlo. Utajení ostatních činů se totalitním režimům dařilo, a proto se veřejnost dozvídá o některých případech až nyní.

První z řady tzv. živých pochodní se stal Ryszard Siwiec, který se v září 1968 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSR.

Napsal: „Umírám, aby nezahynula svoboda“.



 

34 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page