top of page
  • Marta Dušková

Kateřina Šestáková: Při terapii vidím v tvářích radost a něhu…

Aktualizováno: 29. 5. 2022

S terapií s králíky jsem se setkala úplně náhodou. Do té doby jsem terapii, které se jinak říká animoterapie či zooterapie a také kuniterapie, neznala. Právě o terapii, a nejen o ní jsem si povídala s chovatelkou domácích mazlíčků Kateřinou Šestákovou.

Kateřino, jak jste se k terapii s králíčky dostala?

Králíky jsem začala chovat v roce 2017. Jela jsem na celostátní výstavu do Lysé nad Labem s přítelem s úmyslem pořídit si mazlíčka. A tam bylo jedno plemeno, které chovám do dnes, a pro mě je to nejlepší plemeno v republice, chovám je a vystavuju. Koupili jsme si prvního králíčka plemeno malý rex strakáč černožlutý a název je složitý, takže obecné označení je plášťáci, Tenkrát jsme viděli na výstavě, jak to vlastně chodí, co to je vůbec výstava králíků, předtím sem na ní nikdy nebyla, a nalákala mě to, že tohle musím dělat. To chci, to je zajímavý. Do té doby jsem ani žádné chovatele neznala. Chovatelů ubývá, ale zatím jich je ještě docela hodně, mezi nimi spoustu velice dobrých chovatelů.

A jak přišel nápad na terapii? Jak jsem říkala, doslechla jsem se o tom náhodou.

Mě to vlastně napadlo, když jsem terapii poprvé viděla u kamarádky, která chová králíky na výstavy. Pracuje jako zdravotní sestra a bere králíky do nemocnice na potěšení mezi nemocné. Tehdy mě to poprvé zaujalo. Bylo to ještě před covidem před dvěma třemi lety a na terapii jsem se dohodla s jedním domovem seniorů. Ale pak to padlo, protože se vše zavřelo. Po rozvolňování mi na můj facebook Ušáci od Mělníka napsala fanynka, jestli bych nechtěla přijet potěšit seniory do Domova seniorů Senlife. Hned jsem si řekla, že to je vlastně to, co jsem chtěla a nemohla. Do domova jsem po dohodě přijela a přivezla jednoho malinkého a jednoho velkého králíka. Všichni klienti domova měli velkou radost, že vidí živého tvora, i když zrovna v tomto domově zřizují zookoutek a nějaká zvířátka už tam mají. Všichni byli nadšení, že mohou hladit a chovat. A líbilo se i plemeno, které tady v Česku skoro nikdo nechová a nikdy takové plemeno neviděli.


No, jenom to pohlazení zvířátka je pozitivní a člověka hodně nabudí.

Ano, určitě, všichni měli zájem hladit i chovat a já jsem právě vybrala nejklidnější jedince, protože králík se hrozně nerad nosí, hodně u toho škrábe. Králíci mají zafixováno, že je nosí jen predátor. Vybrala jsem tedy takové, kterým nošení nevadí a je jim to úplně jedno. Nechala jsem jim pro jistotu pro tuhle akci ušít postroje, které normálně nepoužívám, a ty nakonec měli tak pět minut.

Na terapii se musí používat jen toto plemeno anebo to jde i s jinými?

Jde to podle mě s různými plemeny, spíš je důležitá povaha toho králíčka. A řekla bych, že možná čím větší čím lepší, ty malí nejsou tak klidní, kompenzují si svůj malý vzrůst – prostě malí „Napoleoni“. Můj výběr byl ideální. Jen jsem si říkala, že si snad nikdo nevšimne, že ten jeden je tlustý, když plemeno neznají (smích). Ale spletla jsem. Hned se mě každý ptal, jestli není nějaký vyžraný a tlustý, ale všem se to moc líbilo. A chtěli, abychom přijeli znovu. Já přijedu kamkoliv a zadarmo, jen termíny musím domlouvat dopředu. Mám dost časově náročnou práci, takže okamžitě to nejde.


Terapii děláte zadarmo?

Ano, jako dobrý skutek. Dělá mi to radost a nafotila jsem si i fotky z terapie tedy samozřejmě bez obličejů, které mohu zveřejnit. Z těch fotek dýchá nadšení a něha. A dozvěděla jsem o klientech spoustu věcí, komunikovali se mnou. Pán mi například říkal, že má stejný foťák jako já a fotí a přinesl mi foťák ukázat. Požádal mě, zda bych mu nepomohla foťák nastavit. Terapie má ještě jiný rozměr než potěšení. Rozvíjí tolik důležitou komunikaci. Klienti se sice zaměřili na zvíře, ale rozpoutala se i příjemná komunikace na jiná témata. Já jsem se i rozhodla do nově vznikajícího koutku domova darovat králíky. Hodně se mi rodí nevýstavních kusů, kteří na výstavy nemohou. Příští týden už budou králíci k odběru, tak chci nějaké do domova přivést.


Kolik máte králíků?

Asi tak 150. Jsou v tom zahrnuti úplně všichni i nevýstavní. Ale když je pak ve finále prodám nebo daruju, tak mi jich zbyde okolo 60. Ale počty mi navyšuje i můj bratr, protože on králíky chová taky. Tady u tohoto plemene z výstavního hlediska se z počtu sedmi narozených narodí pouze jedno, které je vhodné na výstavy. Je tam velká ztráta, ale s tím se musí počítat. Je to vlastně jedno z nejtěžších plemen z hlediska výstavních podmínek, které bylo vyšlechtěno.


Jsou asi daná jasná pravidla pro výstavy, jak ten králík má vypadat.

Vloni právě vyšel nový vzorník, v republice tohle plemeno chová jen pár dalších chovatelů a hodně se zpřísnila pravidla, takže je to ještě těžší. Králíci, kteří ještě vloni byli dobří, už pak neprošli. Někteří chovatelé chov ukončili.


Jaký máte ještě jiné zájmy kromě králíků?

Já už toho moc dalšího nestíhám. Ale, když je čas, hodně jezdíme na výlety, mám ráda divadlo, takže navštěvuji divadelní představení.

Jakou školu jste vystudovala?

Mediální komunikaci v Litoměřicích, která se nově otvírala.


Pracovala jste někdy v tom oboru?

Ne, já jsem se neuchytila. A novinářů je hodně. Nebylo to jenom o psaní, na škole jsme stříhali reportáže, a to mě hodně bavilo. Teď pracuji jako skladnice a třeba se k této práci ještě někdy dostanu.


Máte nějaká ocenění z výstav?

Pár jich mám. To nejnižší ocenění, které je možné na výstavě získat, je Čestná cena, nejlepší jsou samozřejmě Nejlepší samec výstavy, Nejlepší samice a Nejlepší kolekce. Kolekce to bývají třeba sourozenci, počítají se do hodnocení čtyři a získat toto ocenění je vlastně nejtěžší. Čestná cena se uděluje dalším nejlepším. Strakáč má přednost před jednobarevnými. I když mají třeba stejně bodů, přednost dostane ten strakatý. Samice je složitější pro uspění než samec, protože udržet samice v nějaké formě vzhledem k porodům je podstatně těžší. Pár cen mám, vyhrála jsem i Nejlepší samici výstavy a většinou máme doma Čestné ceny. Letos jsme měli v plánu jet na evropskou výstavu, což je vlastně vrchol výstavnosti.

A ta se pořádá kde?

Je pokaždé v jiné zemi. Každé tři roky, vloni měla být v Rakousku, ale byla zrušena kvůli covidu. Letos se toho ujalo Polsko, ale výstava byla zrušena kvůli válce na Ukrajině. Za další dva roky bude hostit výstavu Česká republika. Letos se spokojíme s celostátní výstavou a budeme doufat, že třeba získáme Mistra České republiky. Máme letos hodně pěkných odchovů, takže třeba se zadaří. Chovatelé chovají králíčky nejen na výstavy, ale i jako domácí mazlíčky a stejně i já.

U chovatele sežene mazlíčka zájemce levněji a je čistokrevný s rodokmenem z Českého svazu chovatelů, což je jediný právoplatný dokument. Lidé většinou koukají po zbarvení a už je nezajímá, v jakých podmínkách zvíře žije, jací jsou rodiče a z jakého chovu je. Koupí si králíka z množíren, kde se po celý rok nabízí mláďata, protože dělají velké množství vrhů. My chovatelé to tak nemáme. Mláďata máme na jaře a na podzim. Přes léto je nemáme z důvodu, že letní špatně rostou kvůli vedru a podzimní výstavní sezónu by navíc nedorostli. Nesplnili by podmínky jako váhu, věk a tak. Chovatelé prodávají mazlíčky rádi a zájemci ho dostanou za normální cenu, protože chovatelé na tom nevydělávají. Je to spíš jen příspěvek na krmení než prodejní cena, protože jinak by museli prodávat králíky za tisíce, aby se jim to nějak vrátilo. I import stojí hodně peněz, pokud není plemeno u nás, někde je vzít musíte. Na tohle existuje přepravní služba, kterou využívám už roky a posílám králíčky zájemcům. Jsem vždycky spokojená, o zvíře se dobře starají, takže na místo dorazí spokojená zvířátka, protože je i pochovají a pohladí. U množíren je problém, že si koupíte králíka a pak už nikoho nezajímáte. Chovatel dává doživotní servis a vy můžete zavolat, pokud máte problém. Na tohle upozorňujeme jako chovatelé pořád, ale nikdo moc neposlouchá. Já bych rozhodně doporučila koupi králičího mazlíčka od chovatelů.


Moc děkuji za velmi příjemný rozhovor na zajímavé téma a přeji hodně úspěchů v chovatelství i v životě.


Kateřině Šestákové bude 23 let. Bydlí v Byšicích, pracuje na Mělníku jako skladnice. Je registrovanou chovatelkou a chová ušáky s rodokmenem na výstavy, a i králičí mazlíčky.

Použité foto archiv Kateřiny Šestákové





161 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page