Kapela Kompas v kavárně Café Živel v pátek 7. října na chvíli vrátila trochu léta svojí hudební produkcí a slunce opravdu svítilo a hřálo. Na zahradě kavárny bylo příjemné posezení a koncert pod širým nebem byl příjemným a jedinečným zážitkem, kdy člověk mohl naprosto vypnout, přestat přemýšlet nad každodenními starostmi a nechat se jen unášet příjemnou hudbou s písněmi se zajímavými texty.
Česká pop-rocková kapela Kompas z Prahy není na Mělníku úplně neznámá. Svým koncertem podpořila vloni i letos charitativní akci Mělník pro OnkoBubliny. Na Mělník se vrátila již potřetí.
Složení kapely je celkem ojedinělé, je zde převaha žen nad muži, což není úplně obvyklé:
Zpěv a kytara – Terezie Vránová
Klávesy – Lucie Vomelová
Baskytara – Patrik Bloudek
Elektrická kytara – Vojtěch Čapek
Bicí – Zuzana Gáthy
Před koncertem byl čas na pár otázek a odpovědí.
Na otázky odpovídá Terezie Vránová.
Na úvod jedna zvláštní otázka. Proč Kompas?
Náš první koncert byl na festivalu umělecké školy. Byli jsme na něj připraveni, ale neměli jsme název kapely. Měli jsme týden na to ho vymyslet. Tak jsme vymýšleli, až mě napadl Kompas. Je to hezký symbol, když je někdo ztracený, tak jej kompas dovede tím správným směrem a najde tu správnou cestu. Všichni jsme se na tom názvu shodli. Písně se snažíme psát o životě, tak nám to přišlo naprosto přesný jak na nás jako kapelu, tak na písně, které hrajeme a které bychom chtěli dělat. Taky chceme jít tím správným směrem.
Na Mělník se jako kapela vracíte potřetí. Líbí se vám tady?
Nevím, jestli mohu mluvit úplně za celou kapelu, ale rádi se na Mělník vracíme. Pro mě je to i taková radost, hraju tady v divadle, mám tu plno přátel. Na Mělník jsem si hodně zvykla a už jej považuju za takový svůj druhý domov. Už to tady konečně i docela znám a většinou už vím, kam jdeme. Co nejvíc miluju na Mělníku, sice je to takové klišé, je vyhlídka. I když tam jdu už po sté, stejně mám kouzelný pocit jako poprvé.
Co se dneska bude hrát?
Dnes bude premiéra polo akustického koncertu. Normálně hrajeme s bicími, vše zapojujeme, ale jelikož jsme v kavárně a je to takové útulné místo, tak jsme si řekli, že místo bicích bude cajon.
Co to je?
To je taková bedna, do které se bouchá místo bicích, ale zní právě míň hlasitě. Nebudou zapojené ani kytary, a místo jedné kytary budou i housle. No bude to taková naše premiérka. Zapojíme jenom mikrofon a klávesy a jednu kytaru, jinak by to nebylo slyšet.
Housle úžasně koncert oživily a daly mu trochu jiný rozměr. Hrály se autorské písně Terezie Vránové, jejichž texty mají ducha a děj, nejsou jen doplňkem hudby. Vypráví malé příběhy ze života. Návštěvníci ocenili krásný koncert velkým potleskem a vyžádali si na závěr i přídavek. Kompas všechny vedl správným směrem a snad to nebylo naposledy.
Kavárna Café Živel v Ostruhové ulici i po téměř dvouleté nucené přestávce a změně provozovatelů zůstává malým kulturním centrem a místem setkávání v komornějším duchu, a nejen u dobré kávy či vína. Nezapře svůj ojedinělý název.
Comments