Králičí hop je poměrně mladá sportovní disciplína, ve které závodí člověk se svým králíkem. Vznikla v 70. letech 20. století ve Švédsku po vzoru koňských parkurů a postupně se rozšířila i do České republiky.
Cítovský kroužek králičího hopu patří pod ZO ČSCH Cítov a od jiných kroužků se liší především svobodou jak dětí, tak králíčků. Kroužek vede v Cítově trenérka Lenka Poláková Kadeřábková, se kterou jsem si o králičím hopu povídala.
Každý pátek je tady klub králičího hopu nebo jak to nazvat?
Ne, my nejsme pod klubem, my jsme pod naší základní organizací s tím, že holky nejsou registrované, dokud nechtějí. Registrované mohou být až v okamžiku, kdy se dostanou do střední třídy, a to není úplně jednoduché. Ta se prostě musí vyzávodit. Teprve potom zařizujeme členství v Klubu králičího hopu. U těch dětí je to tak, že někdy přijdou, někdy ne. Je to v podstatě nezávazný kroužek a je na těch dětech, zda a jak moc chtějí závodit. Je to hlavně o pohybu na čerstvém vzduchu. Je to svobodnější, a pokud nechtějí závodit, tak samozřejmě nemusí. A taky ne každý králík bude dosahovat dobrých výsledků. Některým zvířatům se nechce, a pak s tím nic moc neuděláte.
Ano, na to jsem se chtěla zeptat. Měla jsem pocit, že to králíčky baví. Skáčou sami od sebe a mají z toho radost.
U králíků je to jiné než u psů. Najít motivaci pro králíka, aby skákal, je o dost těžší než u psa. Psa utáhnete na balónek, na odměnu, toho králíka musíte přesvědčit o tom, že ho to baví. Proto třeba já chválím i za to, když překážku shodí, za jakoukoliv snahu chválím kohokoliv.
A ti králíci tomu rozumějí?
Určitě rozumějí tomu tónu, králík je velice chytrý. Ono se to nezdá, ale i té pochvale rozumí. Určitě ví, že vy z toho máte radost, když jásáte, zvíře to potěší. Nakonec to potěší každého.
Může úplně každý druh králíka provádět hop?
No úplně velcí králíci občas mají problém se zády. Například belgičtí obři mívají ve starším věku problém se zády. Většinou je to ale přímo o daném zvířeti.
Jak dlouho funguje váš spolek?
Začínali jsme na přelomu covidu, takže myslím, že letos je to třetí rok. Dlouho jsme skákali v zimě venku a dovnitř jsme vůbec nešli. A nejdřív jsme se to hlavně museli všichni naučit. Začínali jsme s hodně dětmi, teď jich je většinou 6-8, což je úplně ideální tak, aby to bylo odpočinková aktivita, a i pro mě. A i ti naši králíci skáčou rádi.
Trénujete vždy jen venku nebo i vevnitř?
Když je ošklivě, tak jsme vevnitř a vzhledem k letošnímu počasí budeme pravděpodobně vevnitř i kvůli vedru.
Takže je to vlastně i Váš koníček. Předpokládám, že to asi děláte zadarmo.
Ano, je to koníček. Pro mě je to svobodnější, nemusím řešit žádné peníze, nemusím řešit náhrady kroužku, když to někdy nejde. Nemusím si vést žádnou evidenci apod. A je to teď velký koníček. Nenapadlo mě, že to bude tak příjemné a taková zábava. Ono je to stejné ve všem. Když to neděláte opravdově, celým srdcem, tak to prostě nepůjde ani trochu ani v dalších jiných činnostech.
Kdyby se k vám chtěl někdo přihlásit, tak se scházíte každý pátek od 15.00 do 17.30 hodin v areálu ZO ČSCH Cítov.
Ano, a stačí přijít sem do areálu, je to v podstatě nejjednodušší cesta a zkusit si to buď s vlastním králíčkem, ale jsme schopni i králíka půjčit. To ale musím vědět dopředu, protože ne vždy s sebou mám dost králíků. Jak vidíte tady, králíčci se občas schovají a je to pro ně odměna. Někdy je samozřejmě musíme trochu nahánět, když jsou chvíli bez vodítka. Ono záleží i na tom, jestli je to úplně domácí mazlíček, ten se víc drží svého páníčka, nebo žije v králíkárně, ale i s králíky z králíkárny jde bez problémů skákat.
Ještě se zeptám na závody, které jsme zmínili jen okrajově. Musí tedy být registrace v klubu, aby bylo možné se závodů zúčastnit?
Abyste závodila, tak ze začátku nemusíte vůbec nic. Prostě se přihlásíte s králíčkem a králíčkovi necháte vystavit závodní průkaz. To je vlastně jediná věc, kterou potřebujete, pak už se jenom vždycky přihlásíte, zaplatíte startovné a můžete závodit. Potom, když je králíček úspěšnější a dostane se do střední třídy, tak pak je požadavek, aby závodník byl členem Klubu králičího hopu a k tomu ale musíte být i členem svazu chovatelů. A až v tuhle chvíli my třeba nabízíme členství, ale kdybych chtěla pořádat závody, což už jsme pořádali a budeme i letos pořádat, tak k tomu musí být člověk členem Klubu králičího hopu.
A kde jste závody pořádali?
V Hostivaři, protože já mám ještě přidružené členství v Hostivaři, bydlela jsem dlouho u Prahy a ten první ročník závodů se nám povedl. Letos chceme zkusit závody i tady v Cítově pravděpodobně na hřišti, teď jen čekáme na vhodný termín. Klade se velký důraz na bezpečí králíka, nesmí skákat na betonu a střídání povrchů, jako máme tady, také není vhodné, takže v hledání prostoru na závody jsme omezeni.
Zeptám se na disciplíny králičího hopu. Vím, že je jich víc.
Základní disciplína je rovinka a tam je vlastně 10 překážek plus dvě cíl a start, musí být dodržena vzdálenost mezi překážkami, aby měl králík dost času na odraz, další disciplína je parkur, to je klikatá trasa, pak je výška a dálka. Pak používáme další překážky, aby se králíček naučil skákat, protože má tendenci ty překážky shazovat. V těchto kategoriích mohou závodit buď v lehčí třídě, za každé dva bezchybné běhy mají jeden bod do závodního průkazu, a když mají tři body, mohou přejít do dalšího stupně obtížnosti.
Jak dlouho trvá výcvik králíčka, než dosáhne určité úrovně dovednosti?
Já bych řekla, že pro králíky je to zábava na celý život. Jinak to trvá tak půl roku. Za toho půl roku si myslím, když to toho králíka baví a má k tomu trochu vlohy, tak se může připravit na závody.
Moc děkuji za zajímavé povídání a pohodový čas, který jsem s vámi i s králíčky strávila. Těším se na případné další setkání.