top of page
  • Marta Dušková

Letní čas není jen brzké vstávání…

Změna času je v posledních letech často probírané téma a hodně bylo napsáno o negativních dopadech střídání času na lidské zdraví a psychiku, nehledě na to, že neplní svůj původní účel, kterým měla být úspora energie. Podle odborníků žádná velká úspora není a pro člověka je přirozenější a příznivější pásmový čas, který je chybně označován za zimní čas.

Letos se změna času na letní uskuteční v neděli 26. března, kdy se ve dvě hodiny ráno posune čas o hodinu dopředu na tři hodiny.

Podle dřívějších plánů se měl čas v roce 2021 ve státech Evropské unie měnit naposledy. Ovšem členské státy se nedokázaly dohodnout, který čas má platit trvale, a tak se toto téma odsunulo na neurčito.


Já teda moc nechápu, v čem je problém. Přirozený čas pro lidstvo je ten astronomický, kterým se řídíme od nepaměti a souvisí s přírodními zákony. Lidské tělo je na tento čas zvyklé, a právě letní čas přináší problémy. Tak o čem je tady řeč?


Připravila jsem dnes anketu, kde jsem účastníkům položila jednoduchou otázku. Letní čas vadí nevadí? a tady si můžete přečíst odpovědi dotazovaných.


Michaela Slánská, učitelka:

Se změnou času nemám problém, střídání zimního a letního času je za mě v pořádku. Vždy si den dva zvykám, a pak už to ani nevnímám.


Adéla, Mělník

Letní čas je pro mě známkou toho, že jaro už je tady, bude tepleji a příroda se probouzí. Změna času mi nevadí, vždy si na ni po čase zvyknu. Hodinu spánku nám nahradí denní světlo, a to je důležitější!


Milli Janatková, zpěvačka a výtvarnice:

Letní čas mi nevadí, naopak mám ráda světlo a teplo. Každý rok se těším na koupání a plavání, výlety, přírodu, svobodu a lehkost, když ze sebe svléknu vrstvy oblečení. Jen mi vadí časté sucho a příliš vysoké teploty, hlavně kvůli vodě a potřebě opatrovat naše životní prostředí.


Barbora Walterová Benešová, spisovatelka

Změna času mi nijak nevadí, moje tělo to nijak nepociťuje. Dnes už se mobil přeřídí sám a budík zvoní tak, jak má, takže už se mi nestane, že zaspím. Akorát si pořád nemohu zapamatovat, kdy a kam se ta hodina posouvá. Jen třeba v autě hodiny už nepřeřizuji, a mám pořád jeden čas.


Radek Horáček, Cítov

Přechod na letní čas mi nikterak nevadí, zatím nepociťuji, že by to mé zdraví nějak ovlivňovalo. Každopádně jsem zastáncem zrušení změny času, jelikož si myslím, že to v dnešní době nemá žádný úsporný účinek, jako tomu bylo kdysi. Já osobně preferuji ponechání letního času, který mi zajistí vstávání do světla a také budu mít hodinu světla navíc večer.

Letní čas kritizuje řada odborníků. Podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento.

V ostatních měsících není žádná. Z Rakouska se ozývají odborníci s názorem, že zavedení letního času nejen nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot.


Co se týká zdravotní otázky, lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod. Podle odborníků je změna času pro biologické hodiny člověka vždy zásadní zátěž. Při posunu na letní čas prokazatelně například přibývá infarktů, lidem se na čas zhorší spánek. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšuje riziko rakoviny, obezity nebo deprese. Ze studií prý nelze vyvodit závěry pro celou populaci a z toho plyne, že když zavedení letního času likviduje zdraví jen části populace, tak se vlastně nic špatného neděje.


Ani tyto všechny argumenty žádnou změnu nepřinesly. Naše tělo má nastaveno své vnitřní biologické hodiny a změna času na letní přináší většině lidí problémy bez ohledu na to, zda musí vstávat do práce či nikoliv. Většina si možná ani nezdravý dopad střídání času neuvědomuje.


Ale mé biologické hodiny řvou velmi hlasitě už od roku 1979 každý rok na poplach. A stejně to má můj muž. Přestože mám kolem sebe lidi, kteří jsou na to stejně jako my, v anketě se mi povedlo oslovit ty, kterým střídání času, respektive letní čas nevadí a tak druhou stranu zastupujeme jen my dva s mužem.


„Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před více než 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku.

Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí“.


Další informace o dopadu na lidský organismus jsou mimo jiné i na webu Letní čas a zimní čas: Jaký je mezi nimi rozdíl a proč se čas mění? (spektrumzdravi.cz).


119 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Yorumlar


bottom of page