Regionální muzeum Mělník je ve spojení se svými příznivci i v době zavřených dveří a informuje o dění v muzeu či mimo něj přes Regionální muzeum Mělník | Facebook. Fotografie použité u článku jsou z archivu muzea.
"Nedávno jsme Vás informovali o letošních archeologických výzkumech mělnického muzea...Přiblížili jsme tehdy způsob práce archeologa v terénu a co vše takový výzkum obnáší. Nyní se podíváme, co se děje dál – když práce v terénu skončí a je tzv. „zabetonováno“. Během únorového výzkumu v Mělnickém Vtelně bylo objeveno sídliště z období laténu (cca 400 př. n. l. – 0). Jedním z identifikovaných objektů byla dokonce tzv. polozemnice, kterou jsme mohli vidět na druhé fotografii v předchozím archeologickém příspěvku. Tyto stavby, které byly i v době svého „života“ zahloubeny alespoň z části pod povrch, mají pravoúhlý tvar a rovné dno. Na laténských sídlištích se s takovými stavbami setkáváme celkem běžně. Pravděpodobně sloužily k bydlení, proto obsahují poměrně velké množství drobných archeologických nálezů – zlomků předmětů každodenní potřeby. Nám se z objektu podařilo shromáždit množství reprezentativních zlomků keramiky, kusy mazanice a zvířecí kosti. U keramiky je to jasné – je to prostě nádobí tehdejší doby, sloužící k přípravě a servírování pokrmů. Zvířecí kosti v tomto případě mohou být odpadem z pokrmů. Mazanice je zbytek stavebního materiálu. Jedná se o hrnčířskou hlínu smíchanou s plevami, kterou se utěsňovala dřevěná část stavby. Často jsou na ní patrné otisky konstrukcí – je tomu tak i v našem případě.
Když jsou v terénu vyzvedávány archeologické nálezy, je třeba tyto vždy řádně označit kontexty, aby nedošlo k jejich pozdější záměně. Následuje laboratorní zpracování. Artefakty ležely po tisíciletí ukryté v hlíně a abychom s nimi mohli dále pracovat, je třeba je očist. Ptáte se jak? Pokud se jedná o keramický materiál, pak jednoduše vodou a kartáčkem, nejlépe klasickým na čistění zubů! Očištěné archeologické nálezy se pak ještě fotografují, kreslí, evidují, popisují a váží. Na samém konci jsou k nim hledány co nejpřesnější analogie, abychom mohli kontexty jejich nálezu datovat a určit, jaký byl původní tvar celých nádob, a tak i způsob jejich tehdejšího využití. Po zpracování se nálezy stanou součástí archeologické podsbírky a zůstanou uloženy v depozitáři – avšak stále k dispozici badatelům a s možností představit je veřejnosti. Co se týče kresebné dokumentace, kterou jsme pořídili v terénu, tak ta je převáděna do digitální podoby, aby byla lépe čitelná a publikovatelná. Říká se, že zpracování archeologického výzkumu včetně nálezů je časově náročnější než samotné práce v terénu. A my to jednoznačně potvrzujeme!"
Comentarios