top of page
  • Marta Dušková

O autismu slýcháme čím dál častěji, protože poruchy autistického spektra přibývají

Do kategorie poruchy autistického spektra spadají lidé se sotva znatelnými zvláštnostmi v chování, lidé výjimečně nadaní až po ty s těžkým mentálním postižením. Autistů bohužel přibývá, a tak je o něm slyšet stále častěji. Proč tomu tak je, na to neexistuje jednoznačná odpověď.



Národní zdravotnický informační portál se touto problematikou zabývá na svém webu a přináší nejen odpovědi na otázky, jak a kdy se dá autismus rozpoznat, jaké jsou možnosti terapie, ale i tipy pro rodiče, kteří se o této poruše u svého dítěte dozvědí. Nicméně základní povědomí o této poruše autistického spektra by měl mít každý, protože se pravděpodobně ve svém okolí s touto diagnózou setká.

Lékařské a terapeutické přístupy se v posledních letech mění od vnímání autismu jako zdravotního postižení a přiklánějí se k definici jako poruchy vnímání, tedy poruchy autistického spektra.


Nicméně autismus podle mezinárodní klasifikace nemocí patří k závažným vývojovým poruchám a rozlišuje se zejména mezi těmito typy autismu:

1) Autismus v raném věku: závažná vývojová porucha, která se objevuje do tří let věku. Narušeno je sociální chování a komunikace. Objevují se opakované, stereotypní vzorce chování, které probíhají vždy stejně. Dalšími příznaky mohou být úzkosti, zesílená agresivita nebo poruchy spánku.

2) Atypický autismus: Rozdíl oproti autismu v raném věku spočívá ve věku, kdy se autismus objeví, nebo v tom, že uvedená diagnostická kritéria nejsou zcela naplněna. Touto formou autismu jsou postiženy zejména děti se silně opožděným vývojem a s poruchou rozvoje řeči.

3) Aspergerův syndrom: Porucha se od autismu v raném věku liší zejména nepřítomností obecného opoždění vývoje, respektive tím, že u nich nezaostává vývoj řeči ani kognitivních schopností. Bližší informace v článku Aspergerův syndrom: co to je?



Léčba je sestavena individuálně na základě příznaků a potřeb daného dítěte. Cílem léčby je zejména následující:

  • zlepšení komunikace (i prostřednictvím symbolického nebo znakového jazyka),

  • podpora jednotlivých oblastí rozvoje,

  • podpora herního chování,

  • nácvik chování (především sociálního chování a cíleného jednání).

Do léčby jsou zapojeny blízké osoby, učitelé ve školce i pedagogičtí pracovníci. Většinou je děti s autismem možné úspěšně podpořit v inkluzivních školkách a třídách.

Tipy pro rodiče autistických dětí

V kontaktu s autistickými dětmi se v praxi osvědčily následující postupy:

  • snažit se onemocnění přijmout a vyhýbat se obviňování,

  • dobrá informovanost a kontakty (např. s dalšími rodiči, se specializovanými zařízeními),

  • případně sám vyhledat odbornou pomoc, aby bylo možné situaci lépe zvládnout (např. psychologické poradenství nebo psychoterapie, svépomocné skupiny),

  • být otevřený vůči podpoře ze strany druhých (příbuzných, okruhu přátel nebo odborníků),

  • podporovat dítě, ale nepožadovat od něj příliš mnoho,

  • zůstat realistou a neočekávat přílišnou úspěšnost terapie,

  • počítat s problémy v rodině a využít v této souvislosti poradenství (např. rodinné poradny),

  • pečovat o sebe: dbát o základní potřeby, nezanedbávat vlastní zájmy, udržovat sociální kontakty.



Rodiče i jiní příbuzní autistických dětí mohou o autismu informovat i další lidi ve svém okolí a zvýšit tak povědomí veřejnosti o této poruše.


Další informace k autismu, znaky autistické poruchy, specifická léčba autismu jsou zveřejněny v článku na webu NZIP Autismus | NZIP. U článku jsou uvedeny odkazy na další informace týkající se poruch autistického spektra.


Na konci ledna tohoto roku spustil Národní ústav pro autismus rozsáhlý informační portál, který se věnuje autismu AutismPort.


K problematice poruch autistického spektra se váže i zajímavý rozhovor, který vyšel v magazínu koncem července Eva Suchá: Nemám ráda škatulkování a nálepkování… (kanalem.com).




36 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page