Pojem Paliativní péče vyjadřuje druh péče, jejímž cílem už není zlepšovat zdraví osoby, které se péče týká, protože to již vzhledem k jejímu stavu není možné. Soustřeďuje se na tišení bolesti a odstranění či zmírnění tělesného a duševního strádání. Tuto službu je možné vzletně označit za doprovázení.
Ministerstvo zdravotnictví reaguje na článek, který obsahuje řadu nepravdivých a nepřesných informací a na svém webu se dne 27. března vyjádřilo ke článku Umři do měsíce, jinak nezaplatíme, který byl zveřejněn 25. března.
Vyjádření Ministerstva zdravotnictví v plném znění:
„Ministerstvo zdravotnictví se ohrazuje proti článku „Umři do měsíce, jinak nezaplatíme. Hospice bojují s pojišťovnami,“ uveřejněném 25. března na serverech iDNES.cz, lidovky.cz i titulní straně Mladé fronty DNES
Ministerstvo zdravotnictví se zcela ztotožňuje s vyjádřením Fóra mobilních hospiců, že článek je plný lží a polopravd, stejně jako s vyjádřením České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a ohrazuje se též proti způsobu, jakým byl článek vytvořen. Odpovědi Ministerstva zdravotnictví na dotazy autora článku Tomáše Lánského byly zcela vytrženy z kontextu a pokráceny tak, aby zapadaly do vyznění článku bez ohledu na to, že jejich originální vyznění bylo zcela jiné.
Článek obsahuje celou řadu nepravdivých a nepřesných informací. Úhradová vyhláška skutečně nestanovuje, kdy má kdo zemřít, ani neomezuje hrazenou domácí paliativní péči na 30 dnů, jak tvrdí Tomáš Lánský ve svém textu. Pouze zde existuje úhradová regulace pro poskytovatele této péče, která říká, že průměrná délka paliativní péče u všech pacientů ošetřovaných poskytovatelem by neměla překročit třicet dní. U konkrétních pacientů pak samozřejmě může být délka paliativní péče kratší či delší a v každém případě je plně hrazena. Dle zákona č. 48/1997 Sb. §22 písm. A) lze po indikaci lékaře hradit domácí paliativní péči po dobu tří měsíců a indikaci lze zadávat i opakovaně.
Domácí paliativní péče je určena pro nemocné v samotném závěru života. Není primárně určena pro pacienty, kteří potřebují paliativní péči trvající řádově měsíce (pro ty je tu standardní domácí péče a paliativní ambulantní péče), byť i s nimi se v úhradové vyhlášce počítá. V pilotním projektu na základě, kterého byla stanovována délka domácí paliativní péče, bylo významné množství pacientů, kteří měli délku ošetřování přes 30 dní a po jejich započtení byla průměrná délka péče 15,2 dne – tedy polovina stávající třicetidenní regulace, do které se navíc drtivá většina domácích hospiců „vejde.“ Je také třeba říci, že v rámci dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb v oblasti paliativní péče bylo dosaženo dohody. O vzájemném boji tak skutečně nemůže být řeč.
„Paliativní péče je nesmírně citlivé téma. Lidé v terminálním stádiu nemoci i jejich rodiny jsou velmi zranitelnou skupinou a české domácí hospice dělají obdivuhodnou a velmi záslužnou práci. Článek redaktora Lánského a především jeho titulek považuji za cynickou bulvarizaci a bezskrupulózní snahu o zvýšení čtenosti na úkor hospiců, jejich zaměstnanců i všech, o které pečují. Už žádost o mé vyjádření na toto téma byla psána sugestivně, a vzhledem k finální podobě článku ukazuje, že autor měl o finální podobě článku jasno bez ohledu na poskytnuté informace. Operovat se smrtí lidské bytosti takto laciným způsobem je něco, co nemohu nikdy akceptovat. Vyzývám vydavatelství MAFRA k omluvě a uvedení dezinterpretací obsažených v článku na pravou míru,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Ministerstvo zdravotnictví s domácími hospici i Českou společností paliativní medicíny komunikuje a paliativní péči i jejímu rozvoji věnuje velkou pozornost. Pro zlepšení systému paliativní péče byly za finanční pomoci Evropské unie vytvořeny a úspěšně realizovány 2 velké pilotní projekty. Jeden se týkal nemocniční paliativní péče, druhý mobilní paliativní péče. Problematika je dále řešena i v rámci Národního onkologického plánu ČR 2030. Nyní se připravují projekty v rámci programu OPZ+ a IROP II. V úhradové vyhlášce je domácí paliativní péče navíc výrazně podpořena, neboť pro letošní rok byly úhrady navýšeny o více než 10 %.
Zároveň se Ministerstvo zdravotnictví ohrazuje proti obvinění, že „trpícímu pacientovi „odmítajícímu“ zemřít v určené lhůtě píchnout vyšší dávku morfia a zabít ho.“ Takové jednání je protizákonné a má-li někdo informace o takové praxi, vyzýváme ho k oznámení Policii ČR. Taková obvinění totiž bez důkazů poškozují poskytovatele paliativní péče, což je nepřijatelné“.
Na webu Ministerstvo zdravotnictví se ohrazuje proti článku „Umři do měsíce, jinak nezaplatíme. Hospice bojují s pojišťovnami,“ uveřejněném 25. března na serverech iDNES.cz, lidovky.cz i titulní straně Mladé fronty DNES – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz) jsou pod vyjádřením ministerstva zveřejněny původní otázky redaktora Lánského a odpovědi Ministerstva zdravotnictví v plném rozsahu, kde je patrné, že některé klíčové pasáže byly zcela vypuštěny.
Zde je odkaz na zmiňovaný článek Umři do měsíce, jinak nezaplatíme. Hospice bojují s pojišťovnami - iDNES.cz.