Rodinné centrum Kašpárek, které se nachází v historickém jádru Mělníka, právě ztichlo, kolem dýchá historie, a tak je prostor a čas na povídání. Dnes si povídám s koordinátorkou rodinného centra Petrou Hánlovou, která má na starosti provoz centra, kam patří i Dětská skupina Rolnička. Petra Hánlová pochází z mělnického regionu a žije v obci Hořín.
Dobrý den Petro, já se na úvod zeptám, co přesně obnáší post koordinátorky?
Předsedkyní spolku je Helena Frýdlová a já jsem vlastně taková pravá ruka. Zajišťuju program v centru, teď dávám dohromady přednášky na příští rok, podávají se žádosti o dotace na MPSV, mám na starosti i chod Rolničky, aby dobře fungovala, mám na starosti přijímání dětí apod.
Kdy jste začala v centru pracovat?
Studovala jsem Vyšší obornou školu v Praze, sociální práce a sociální pedagogika a měla jsem povinnou praxi. Oslovila jsem z toho důvodu Helenu Frýdlovou. Praxi jsem měla právě v Rodinném centru Kašpárek. Potom jsem občas začala v centru hlídat, později jsem byla kontaktním pracovníkem při přednáškách. Posléze jsem začala pracovat na částečný úvazek v Rolničce. Během té doby jsem pokračovala v bakalářském studiu na teologické fakultě obor sociální práce a během studia jsem pracovala v dětské skupině jako pečovatelka. Pak mě děti už nějak přerostly a chtěla jsem zase vyzkoušet něco jiného. V roce 2019 jsem dostala nabídku pracovat v centru jako koordinátorka, protože už jsem chod centra znala a rozuměla mu.
A musím říct, že vyšší odborná škola mi dala víc než ta vysoká. Tam bylo tolik té praxe, že si člověk mohl říct, tak tohle chci dělat, tohle ne. Při bakalářském studiu byla spíše teorie.
Co přesně dělá koordinátorka? Vím, že jste měli hodně nabité prázdniny, pořádali jste tábory a začátkem září jste byli spolupořadatelem velké charitativní akce Mělník pro Onkobubliny. A o prázdninách se už připravuje náplň dalšího školního roku.
Právě, letos to bylo hodně náročné. Připravovala jsem už začátkem roku příměstské tábory na prázdniny, na kterých jsem reálně na všech byla. Bylo šest táborů, které jsem všechny společně s Adélou Dutkovou připravovaly a letos to bylo komplikovanější vzhledem k dotacím na tábory z evropských fondů. Ještě teď se vlastně administrací v souvislosti s dotacemi zabývám. Potom od léta se už musí domlouvat program do centra a letos to bylo o to těžší, že jsme měli vlastně rok a půl zavřeno. Takže se muselo vlastně začínat na novo, některé kroužky zůstaly, ale chtěla jsem sem dát i nové kroužky, aby lidé přišli a chodili. Prostě, aby se zase vrátili a centrum se znovu rozjelo. Musela jsem ladit program, mluvit s lidmi, nějak program napasovat časově do našeho prostoru do herny a sálu, který používáme. Ale musím říct, že naštěstí lidé opět hodně chodí. Maminky s dětmi do heren, máme herny pro batolátka a pro dvou až tříleté děti. Jsem docela překvapená, myslela jsem si, že se lidi budou bát chodit, a budou delší dobu hledat cestu zpět, ale děti chodí. Některé kroužky nejsou úplně naplněny, jak jsem si představovala. Máme nově tanečky pro děti od pěti let a tam se nepřihlásil nikdo. Ještě tomu ale chci dát šanci, kroužek jsem přesunula na pozdější čas, možná ten původní nevyhovoval.
To, že začali lidé opět chodit, je možná i tím, že jsme všichni žili dlouho jen v on-line prostoru a chybělo osobní setkávání.
Zmínila jste se o dotacích na tábory. To jste měli letos poprvé?
Ano, měli jsme je poprvé z Evropského sociálního fondu a mohli jsme rodičům nabídnou nižší ceny táborů. Jinak máme dotace i na lektorné. Na tábory to bylo ale náročnější, rodiče nám musí donést potvrzení o zaměstnání, ale ceny jsou pak nižší a rodiče to ocenili.
Bylo nutné měnit trochu koncepci programu. Co je nového, co dříve třeba nebylo?
Máme nový sportovní kroužek Malý olympionik, ten je tady každé úterý, je pro menší děti, protože nemáme prostory pro sportovní vyžití. Nově máme lekce kytary a jógu pro maminky s dětmi, jedna hodina je pro miminka a druhá pro starší děti. O tu je velký zájem. Další novinkou je hudebně dramatický kroužek, a to je mix zpívání, tančení, hraní a vše zábavnou formou.
Novinka je i podzimní tábor. Ten jste ještě nikdy neměli, pokud vím.
Ano, to je novinka, pro kterou jsme se rozhodli vzhledem k tomu, že koncem října kolem státního svátku mají některé školy ředitelské volno. A vzešel dotaz od maminky, která tábory využívá pro dceru, zda by nebyla možnost podzimního tábora. My jsme o tom už i přemýšleli, že bychom to zkusili. No, a tak jsme to rychle naplánovali. Náplň tábora budou výlety po okolí jako muzeum, věž, kostnice, nějaké planetárium. Doufáme tedy, že se tábor zaplní. Máme v plánu i dlabání dýní. Pro tábor jsem jako zázemí využila prostory v centru, protože tady bude v té době volno. Termín podzimního příměstského tábora je od 25. do 29. října mimo čtvrtka, kdy je státní svátek. Podrobné informace včetně přihlášky jsou k dispozici na našich webových stránkách www.kasparek-melnik.cz.
Ještě se zeptám, proč jste se rozhodli pro dotace? Protože ta možnost je či kvůli financím?
Ano, přesně, protože ta možnost je a taky kvůli rodičům, aby ty tábory byly ještě víc dostupné, za lepší cenu, i když si myslím, že ceny nebyly ani tak moc vysoké, ale dosáhne na to víc lidí. Pro nás je to tedy spíš, jak už jsem říkala, velká zátěž. Dotace jsme chtěli, ale já musím říct, že jsem na to doplatila nejvíc. Té administrace je tolik, že já vlastně první den tábora řešila s rodiči, jak přicházeli, různé formuláře a pomáhala jim je vyplňovat.
Takovou dotaci jsme využívali i pro Dětskou skupinu Rolnička, tu jsme ale na tohle období nedostali, takže jsme museli bohužel zdražit školkovné, což nám tedy přineslo dost komplikací.
Rolnička ale funguje už dlouho, ne?
Ano, dlouho. Nejdříve to byla mini školička, to bylo jen dopolední hlídání a pak se to před lety změnilo na Dětskou skupinu Rolnička a musím říct, že je pořád hodně velký zájem.
Rolnička funguje jako klasická školka?
Ano, provoz je od čtvrt na sedm do tři čtvrtě na pět i se spaním, s obědy, prostě se vším. Máme tři pečující osoby, které se střídají, a provozní pracovnici, která mi s provozem pomáhá. Ta zvýšená cena nebyla úplně vyhovující, takže se nám různě děti odhlašovaly a přihlašovaly. Od ledna už budeme žádat o státní příspěvek vzhledem k novele zákona, kam už byly zařazeny i dětské skupiny.
Kolik dětí chodí do skupiny?
Denně máme 12 dětí a točí se nám jich kolem 20, někdo to má na celý týden, někdo na dva tři dny, takže se děti různě střídají. Některé maminky skupinu využívají na mateřské, protože chtějí, aby se děti už do kolektivu zapojily a socializovaly, a děti k nám dávají na dva tři dny. Od listopadu už začneme řešit státní financování, aby se školkovné snížilo.
Teď jsme si povídaly o dětech, ale vy se zaměřujete i na dospělé různými tématy v přednáškách.
Zrovna teď dáváme dohromady přednášky na příští rok, protože tam dostáváme také dotace. Přednášky tady probíhají už několik let na téma rodičovství, výchova, měli jsme téma o sebeúctě. Teď připravuju přednášku o stresu neboli jak se nezbláznit na příští rok. Dotazuji se i v okolí, o jaké přednášky by byl zájem. Letos toho moc neproběhlo, protože se to většinou rušilo, a o přednášky je velký zájem, chodí na ně spoustu rodičů. Do konce roku už moc akcí nestihneme, ale v listopadu plánujeme divadélko pro děti, pak klasicky Mikulášská začátkem prosince, ta je hodně populární. Děláváme i vánoční pečení společně s Rolničkou, hodně propojujeme oba provozy.
Mně nezbývá, než poděkovat za zajímavé povídání a popřát hodně úspěchů, nápadů a kreativity v další smysluplné činnosti v rodinném centru.