Živý dárek nemá dálkové ovládání, nelze jej do měsíce vrátit, pokud se nám už nehodí, nelíbí a ani jej nevyměníte za jiný vhodnější. Každý rok končí polovina živých vánočních dárků v útulcích anebo hůře v ulicích.
Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti. Tato doba vyvolává dobrý pocit z konání dobrých skutků téměř u všech lidí.
Bohužel některé dobré skutky se časem stanou traumatem pro živé tvory a v této složité době mají zahnat případně i samotu. To by bylo v pořádku, pokud to nebude jen na pár dní.
Vězte, že zvířátka jsou inteligentní, mají paměť a nikdy nezapomenou, že jste je ve vánočním čase přijali k sobě domů. A u vás doma by už měli zůstat navždy.
Mazlíčci jsou pro radost, je s nimi legrace, obohacují náš život a jsou rodinní příslušníci, parťáci. Pokud to takto necítíte a se zvířetem jste nikdy nežili, jako dárek se pro vás nehodí. Je třeba se zamyslet nad tím, že přinese radosti i starosti, které jsou součástí života s mazlíčkem. Je zapotřebí počítat s finančním zatížením, protože mazlíček něco stojí. Počínaje očkováním, kastrací, zdravotními prohlídkami a ani strava není levná záležitost. Navíc mazlíček s vámi bude k vaší radosti deset, možná i dvacet let.
Zvířátka jsou inteligentní víc, než si myslíme, spoustu věcem rozumí, ale nikdy nepochopí, proč přišli o domov a své lidi.
Než si zvíře pořídíme, zamysleme se nad tím, zda jsme ochotni obětovat část svého času a svobody, hodně lásky, část finančních prostředků, část starostí právě tomu malému tvorovi, který nám vše vynahradí láskou a radostí.
Pokud ne, nenechávejme za sebou smutné tváře, které jsou němé jen zdánlivě. Dobrý skutek by měl být dobrým skutkem navždy, a nejen o Vánocích.
Názor redaktorky
Na fotkách vidíte našeho mazlíčka Sáru. Půlroční divoké, zlobivé i hodné, poslušné i neposlušné, roztomilé kotě. Je to náš několikátý mazlíček a všichni odešli po mnoha letech přirozeně. Letos naše Justýnka v nedožitých 14 letech, na kterou pořád vzpomínáme. Zvíře zvířetem nenahradíš, ale jsme na zvířátka kolem sebe zvyklí, takže za několik měsíců přišla mezi nás Britka Sárinka, která je každý den zdrojem legrace, radosti a bez ní by život byl mnohem chudší.
Na závěr mám pro vás kvízovou otázku. Víte, z jaké knihy jsem použila repliku pro název příspěvku?