top of page
  • Marta Dušková

Tornádo nelze předpovědět

Supercelární bouřka v neděli 30. července zasáhla celé Česko a nevyhnula se ani mělnickému regionu a způsobila velké škody. Velké přívaly vody napáchaly značné škody na komunikacích, na jejichž odstranění se pracuje.

Supercela je nejsilnější typ bouřky na světě a někdy jsou podmínky v atmosféře tak specifické, že umožní právě vznik výše zmíněné supercely. Ta je sice tvořena také jedinou konvektivní buňkou jako obyčejná bouřka, jenže ta se spojitě obnovuje. Znamená to, že doba života supercely se pohybuje v řádech hodin. Důvodem tak dlouhé doby života je silně rotující výstupný proud uvnitř oblaku s vertikální (svislou) osou rotace. Zvláštností supercely je její pohyb – na rozdíl od běžné bouřky se totiž jeho směr odchyluje od převažujícího směru větru v oblačné vrstvě a stáčí se doprava (zdroj informací www.in-pocasi.cz).


V souvislosti s nedělní bouřkou se Český meteorologický ústav zabývá otázkou, zda lze vůbec předpovědět vznik tornáda. Informace zveřejňuje na svém facebookovém profilu Facebook:

„Hodně lidí zajímá, zda se dá se vůbec předpovědět vznik tornáda. A pokud ano, jak dlouho dopředu? Podívejme se na možnosti, které má věda, spolu s odborníkem Petrem Münsterem z ČHMÚ.


Tornádo nelze předpovědět. Neexistuje nic, co by se dalo dopředu spočítat a následně říci, že tento výsledek znamená vznik tornáda. Jediné, co mohou meteorologové dělat, je informovat o podmínkách, které jsou pro existenci tornáda vhodné. Tyto podmínky modelovat lze, ale samy o sobě neznamenají existenci tornáda.


Tornádo je vždy vázáno na konvektivní buňku (může jít dokonce i jen o slabší low topped supercelu nebo dokonce konvektivní přeháňku). Ta nejsilnější tornáda se pak vyskytují víceméně jen v souvislosti se silnými supercelárními bouřemi (jakým věnuje ČHMÚ maximální pozornost). Drtivá většina i silných supercelárních bouří však tornádo nevytvoří.

Pokud se přesuneme od modelových předpovědí do konkrétní situace a budeme si klást otázku, zdali lze očekávat za pár okamžiků tornádo na základě sledování operativních dat, tak i toto je hodně složité.


Pomoci mohou snad jen mobilní radary, které sledují velmi blízkou bouři a proměřují ve velkém rozlišení její vnitřní strukturu, to se děje náhodně v USA. Ostatní operativní data z radarů i v USA sledují "pouze" silnou rotaci supercel a na jejím základě varují, že hrozí riziko vzniku takového jevu. Statistiky z let 2016-2020, které sledují snahy předpovědět tornádo s předstihem průměrně 8 minut z existující bouře, ukazovaly průměrně 70 % falešných alarmů.


To, co radary v USA mohou vidět, jsou poletující trosky vysoko v atmosféře, ale to už není předpověď, to už je samozřejmě varování před existujícím tornádem“.


Tornáda nelze tedy předpovědět, to neplatí v případě supercel. Za určitých meteorologických situací je pravděpodobnost jejich výskytu vyšší než jindy a tím zároveň roste i šance na výskyt tornád. Avšak vzhledem k tomu, že většina tornád v Česku není vázána na supercely, nýbrž na nesupercelární bouře, nelze předpověď možnosti vzniku supercel ztotožňovat s předpovědí tornád.


Fotografie supercel z archivu www.in-pocasi.cz

10 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page