MĚLNÍK - Mělnický kronikář Martin Klihavec se zabýval ve svém zajímavém článku tématem nejchladnější mělnické zimy v roce 1929. Zajímavý článek sdílíme i v našem magazínu.
Nejchladnější zima na Mělníku byla v roce 1929.
V těchto únorových dnech letos klesá v noci teplota na Mělníku až k -14 °C, v okolí Mělníka k -17 °C, na Kokořínsku až k -20 °C. Přesně před 92 lety v roce 1929 zažívali rovněž v únoru naši předci vůbec nejchladnější zimu, jaká Mělník postihla.
Na konci ledna 1929 se značně ochladilo. Panovalo roční období zvané „zima“, všude ležel sníh, takže by se dalo říci, že se nedělo nic neobvyklého. Teploty však stále klesaly i na začátku února a 11. 2. 1929 se rtuť teploměru na celém území města Mělníka pohybovala okolo -32 °C. Na Pšovce bylo -36 °C a u Labe ten den naměřili rekordních -37 °C. Byla to nejchladnější zima v historii Mělníka. Velikým a dlouhotrvajícím mrazem okolo -40 °C byla ochromena celá naše republika. Nedaleko Českých Budějovic naměřili meteorologové -42,2 °C. Průměrná denní teplota v únoru 1929 byla -14 °C. I na začátku března klesaly noční teploty k -25 °C. Sníh vydržel až do poloviny dubna 1929.
Labe pod Mělníkem bylo ten rok zamrzlé, takže se po něm dalo přejít na druhý břeh. Dokonce i potok Pšovka, o kterém se říká, že nikdy nezamrzá, v únoru 1929 poprvé a zatím naposledy zamrznul! Kvůli mrazům bylo výnosem ministerstva školství a národní osvěty ve všech školách na Mělníku přerušeno vyučování. Mnoho domů mělo zamrzlé vodovodní potrubí a jejich obyvatelé si nosili vodu od sousedů, kterým ještě tekla. Obchodníci si stěžovali, že nemají žádné kšefty. Zájem byl jen o uhlí a služby instalatérů, kteří se snažili pomocí ohňů potrubí rozmrazovat. Pokud však někde vznikl požár, nebyli ho hasiči schopni uhasit, protože jim hadice s vodou ihned zamrzaly.
Hospodáři museli topit ve stájích a chlévech. Kdo tak neučil, všechna zvířata mu pomrzla. Na polích a v lesích leželi zmrzlí zajíci, koroptve, bažanti i drobné zpěvné ptactvo. Vrány a holubi se stahovali do města. V dobovém tisku vycházely články, které chválily obyvatele za to, že krmí holubi na náměstí. (Dnes je to naopak nežádoucí.) Obiloviny zaseté na podzim na polích vymrzly. Polovina všech ovocných stromů na Mělníku pomrzla.
Nejvíce to odnesly široko daleko známé mělnické meruňky, broskve z Mlazic, mandlovníky, třešně, vlašské ořechy a hrušně. Jabloně pomrzly jen některé odrůdy, višně odolaly nejlépe. Pomrzla i část vinné révy, která nebyla přikryta sněhem.
Občanská záložna mělnická věnovala místním chudým rodinám po 5 kg mouky. Po skončení zimy byly pro rok 1929 zakázány v okolí Mělníka odstřely koroptví, křepelek a srnců. Po extrémní zimě přišlo naopak rekordně teplé léto. Kolik ukazoval teploměr v únoru pod nulou, tolik bylo v červenci 1929 stupňů nad nulou. Teploty se pohybovaly okolo +37 °C“.
Text: Martin Klihavec, kronikář města Mělníka, (únor 2021)