Smajlíci neodmyslitelně patří do běžné komunikace a není to novodobá záležitost, jak by se mohlo zdát. Malý obrázek, který vyjadřuje pocit či náladu, je součástí textu.
První smajlík se narodil již v roce 1982 pod rukou amerického profesora Scotta Fahlmana, který chtěl v textu emailové zprávy odlišit vážnou myšlenku od nadsázky. Spojil tedy dvojtečku, pomlčku a pravou závorku a vznikl „🙂“. V tom samém emailu použil profesor i opačnou závorku a vznikl smajlík spojený se smutkem či zklamáním.
Podle některých zdrojů smajlíka vypodobnil jako žlutý kruh s lidskou tváří výtvarník Harvey Ball již v roce 1963 jako součást kampaně pro pojišťovací společnost. Cílem kampaně bylo motivovat zaměstnance k lepší morálce a pracovní kázni.
V běžné komunikaci se začaly používat smajlíci až v roce 2001, kdy Scott Fahlman navrhl textovou podobu smajlíků pro radu informatiků univerzity. Od té doby se používání rozšířilo a textová podoba prakticky vymizela. Počítače, tablety a telefony ji automaticky přepisují a zobrazují nakreslenou tvář.
Smajlíci zkrátka vyjadřují náladu, pocity, emoce, postoj, nebo jen zvýrazňují použitá slova.
Nejpopulárnější smajlík je smějící se se slzami.
Slovo redaktorky
Některé internetové weby upozorňují na špatné používání smajlíků, protože neznáme jejich pravý význam. Ale není to jedno?! Je to hra, která oživuje komunikaci psanou a myslím, že není nutné jí dávat větší význam, než skutečně má. Aspoň já to tak cítím a pro zábavu jsem psala i tento článek. Není nutné mu přikládat větší význam. Je to jen informace o něčem, co do našeho běžného života patří. Navíc smajlík můžete použít i jako součást hesla, což bude znamenat větší zabezpečení pro vaše přihlášení.
Tento článek je pro mě jediná výjimka 😂.