V mělnickém regionu se nepřestalo stavět, a tak má Regionální muzeum Mělník od začátku roku již čtyři záchranné archeologické výzkumy za sebou a muzejní archeoložka Lucie Hylmarová má spoustu práce.
Regionální muzeum o probíhajících archeologických výzkumech informuje na svém facebookovém profilu, a i prostřednictvím fotografií přímo z míst výzkumů.
„Naše muzejní archeoložka Lucka má napilno...
Ať se děje cokoliv, stavební činnost v mělnickém regionu stále bují, co víc – nabírá na obrátkách právě v tomto předjarním čase. A vzhledem k tomu, že se stavět nepřestalo ani v zimních měsících – u nás dlouho neviděné sněhové nadílce navzdory – máme od počátku letošního roku „na kontě“ již záchranné archeologické výzkumy! Můžeme je charakterizovat rčením „z bláta do louže“ či přesněji „ze sněhu do bláta a deště“ – jak ostatně můžete vidět na přiložených fotografiích.
V lednu jsme dokumentovali a zaměřili archeologické situace v Nůšařské ulici v Mělníku, která je množstvím dochovaných pravěkých a středověkých terénů přímo proslulá. Na začátku února jsme se přesunuli do Mělnického Vtelna, kde bylo objeveno sídliště z mladší doby železné (konkrétně z období tzv. laténské kultury) včetně zahloubené obytné stavby (tzv. polozemnice), kterou můžete vidět na druhé fotografii. Na sklonku února jsme při stavbě dvou rodinných domů dokumentovali průběh vrcholně středověké kulturní vrstvy a objekty z raného novověku na staré parcele v Přívorech. A v březnu jsme identifikovali přítomnost pravěkého sídliště (předběžně z mladší/pozdní doby bronzové) s mnoha sídlištními objekty v Řepíně, který je rovněž na dobře dochované archeologické situace velmi bohatý.
Práce v terénu, které se standardně skládají ze začištění situace, pořízení pečlivé fotografické a kresebné dokumentace, popisu jednotlivých kontextů (vrstev, objektů aj.), vyzvednutí archeologických nálezů, výškového a plošného geodetického zaměření, jsou v těchto případech ukončeny.
Začíná však dlouhá cesta k vyhodnocení výsledků výzkumů, interpretaci zjištěných archeologických situací a jejich zasazení do historického kontextu. Tato anabáze vede skrze zpracování terénní dokumentace, laboratorní ošetření nálezů aj. To vše proto, aby se nové a velmi zajímavé poznatky, ze kterých máme velkou radost, dostali k odborné i laické veřejnosti. Časem se o nich jistě dozvíte také v nějaké přednášce či článku. Prozatím si prohlédněte výběr fotografií z výzkumů a k procesu jejich zpracování se ještě vrátíme v některém z budoucích příspěvků...“
Nálezy při těchto archeologických výzkumech obohatí archeologický depozitář muzea o další pravěké poklady stejně jako nádoby z úvodní fotografie, jejichž stáří odpovídá zhruba roku 1300-1200 před naším letopočtem.
Fotografie použité u tohoto článku jsou z archivu Regionálního muzea Mělník.