Pojem superpotravina je v současné době skloňována ve všech pádech a její prezentace v médiích vyvolává dojem téměř zázraku a superpotraviny jsou často inzerovány jako zázračné léky, které jsou důležité pro zdraví, energii a krásu či dokonce mají zmírnit i zdravotní potíže.
Jsou ale skutečně lepší a zdravější než běžné potraviny?
Rozhodně nejsou ničím výjimečným a rozhodně nepředčí normální potraviny a vědecké důkazy o jejich úžasných vlastnostech neexistují. Nemají navíc ani žádnou přidanou hodnotu ve srovnání s vitamíny a minerály, které se vyskytují v běžných potravinách.
Je třeba si uvědomit, že žádná potravina není sama o sobě tak zdravá, aby mohla být jedinou složkou potravy. Superpotraviny mohou být vítaným doplňkem vyvážené a pestré stravy, ale nahradit ji nemohou. A ze zdravotního hlediska ani nemají nic výjimečného ve srovnání se zeleninou a ovocem.
Pokud se člověk stravuje vyváženým způsobem, smíšená potrava dodává tělu dostatek všech živin, které potřebuje, i bez vychvalovaných „superpotravin“.
Pojem „superpotravina“ nemá jasné vymezení a často je tak označováno různé exotické ovoce, zelenina, bobuloviny, semena nebo klíčky, ale i řasy a různé čaje. Nejčastěji zmiňované jsou bobule acai, nejrůznější druhy mořských i sladkovodních řas (např. chlorella), aloe vera, chia semínka, plody goji, maqui, noni nebo moringa.
Mezi domácí a regionální „superpotraviny“, které se objevují jako nový trend, patří všechny druhy ovoce a zeleniny (např. červená řepa, špenát, kopřivy, brokolice) či luštěniny (fazole, čočka, sója atd.). Obecně platí pravidlo „čím barevnější, tím lepší“ – například exotické bobule acai lze nahradit místními tmavými bobulemi (např. ostružiny, bezinky, borůvky, třešně, červené hrozny).
Tématem se zabývá dopodrobna NZIP v článku Trend „superpotravin“ | NZIP, kde mimo jiné je i varování, na co si dát při konzumaci „superpotravin“ pozor:
„Superpotraviny“, ať už je člověk konzumuje čerstvé, sušené, nebo ve formě pyré, mohou přispět k vyvážené stravě a doplnit ji. Je však třeba mít na paměti, že exotické potraviny (bez ohledu na to, zda jsou konzumovány celé, nebo jen jejich části či výtažky) s sebou nesou určité riziko výskytu hypersenzitivní reakce nebo alergie. Kromě toho se mohou vyskytnout lékové interakce. Opatrnost se doporučuje zejména u koncentrátů, které jsou užívány izolovaně – nejčastěji ve formě doplňků stravy. Je vhodné zvážit i to, zda opravdu chcete upřednostňovat potraviny přivážené ze vzdálených zemí před místními sezónními potravinami. Dlouhá přeprava zanechává mnohem větší ekologickou stopu a potraviny převážené přes půl zeměkoule z principu nemohou být čerstvé. V úvahu byste měli vzít i to, že metody pěstování a zpracování potravin v exotických zemích někdy nepodléhají přísným kvalitativním a hygienickým normám, které jsou běžné v Evropě (například z pohledu používání pesticidů). Exotické ovoce se někdy sklízí ještě nezralé, aby bylo možné je přepravit dříve, než se zkazí, kvůli transportu se tak i dlouho skladuje nebo určitým způsobem zpracovává. Je pak otázkou, kolik ze zdraví prospěšných složek, které jsou obsaženy v čerstvých zralých „superpotravinách“, zůstane v konečném produktu, který se dostane na talíř vám“.