Byla dokončena dokumentace k provedení stavby (DPS). Je podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kde výše příspěvku je 30 %, maximálně 50 mil. Kč z uznatelných nákladů.
Stav k 18. 5. 2021
V současnosti probíhá stavební řízení. Stavební povolení by mohlo být vydáno do konce května. Současně se připravuje výběrové řízení zhotovitele stavby. Po letních prázdninách by měla být zahájena stavba. Její dokončení je plánováno začátkem roku 2023.
Podrobné informace i s dokumenty jsou zveřejněny na www.neratovice.cz. Je zde i rozhovor s autorem projektu, který zde sdílíme.
Atrium je část parku obklopená budovou
Rozhovor s architektem nové neratovické polikliniky Adamem Rujbrem
Budova připravované polikliniky vzbuzuje mezi některými obyvateli Neratovic emoce. Požádali jsme proto architekta budovy Adama Rujbra o vyjádření k některým otázkám.
Nová poliklinika je často porovnávána se současnou budovou v Kojetické. Čím se bude lišit?
Stará poliklinika v Kojetické ulici vznikala za úplně jiných okolností a především vznikla přestavbou panelového domu s existujícími instalačními jádry, se sanitárním zázemím bytů. Pro příliš úzkou centrální chodbu a nutnost zajištění denního světla v čekárnách nezbylo než věnovat každé ordinaci vlastní čekárnu. Vzniklo tak řešení nejlepší, jaké mohlo vzniknout v intencích tehdejšího zadání. Každá ambulance tak má vlastní čekárnu, toalety pro pacienty, i kompletní zázemí pro lékaře. To představuje výměru vysoce nadstandardních 70 až 90 m2 na jednu ambulantní jednotku. Pokud bychom tento systém chtěli replikovat v nové budově, musel by být její objem – a logicky i cena – minimálně o 25 procent vyšší.
Budova nové polikliniky vychází z platných norem, hygienických předpisů a zkušeností z moderních poliklinik. Podotýkám, že normy stanovují minimální rozměry přípraven na 10 metrů čtverečných, u vyšetřoven je to 13 metrů. V nové budově jsou však tyto limity zvýšeny – jednak s cílem zachování dostatečného prostorového komfortu a také v návaznosti na individuální požadavky lékařů s cílem zřízení vlastního zázemí.
Proč jste se při tvorbě architektonického řešení rozhodli pro atrium?
Budovu jsme navrhovali na konkrétní místo, takzvaný brownfield po bývalé budově mateřské školky. Je to místo jasně vymezené v rohu parku, v sousedství budovy záchranné služby. Je tedy potřeba připomenout, že limitní rozměry budovy byly dány vymezenou parcelou. Volba parcely pro novou městskou polikliniku na zvoleném místě je zcela logická a správná. Přímo v místě se nachází nová zastávka vlaku, budova je v těsném sousedství nemocnice, pacienti vyžadující odborná vyšetření, tak pouze přejdou jen zhruba 130 metrů přes park.
Samotný tvar parcely pak determinoval možná řešení. Nešlo jen o samotné hranice pozemků, respektive plochu využitelnou pro polikliniku v souladu s územním plánem, ale šlo i o řadu stromů, které parcelu lemují. Ty jsme chtěli zachovat a do celého konceptu nové polikliniky zapojit.
S vědomím výše uvedeného jsme zvolili tvar kompaktního obdélníku s vnitřním atriem, jehož hlavní funkcí je přivézt denní světlo do vnitřních částí budovy. Podotýkám, že atrium nemá žádnou základovou desku ani podsklepení, je to vlastně nezastavěná plocha, podobně jako park okolo. Údržba parku a údržba atria jsou obdobné, atrium je tak vlastně část parku obklopená budovou.
Nebylo by jednodušší a levnější vyprojektovat standardní budovu s centrální chodbou?
Nikoli. Občas zaznívají výhrady, v kterých je atrium prezentováno jako prvek zdražující budovu. Ale není to pravda. Pokusím se vysvětlit, proč řešení s centrální chodbou není dobré a proč by budovu nijak nezlevnilo umístění vertikálních komunikací do středu budovy. Někteří volali po variantě „trojtraktu“ se střední chodbou, tedy podobné koncepci jako je poliklinika v Kojetické. Ale budova by byla natolik dlouhá, že by se nevešla na vymezenou parcelu a zabrala by i zbytek parku. To přece nikdo nechce, navíc by to bylo v rozporu s platným územním plánem. Nebo by se musela poliklinika – pokud bychom chtěli dodržet rozsah služeb – vměstnat do více podlaží. To by jednak zkomplikovalo samotný provoz (nutnost jezdit výtahy) a zároveň by vysoká hmota neúměrně zatížila park, kam se bezpochyby lépe hodí nízká budova. Umístění komunikací, tedy schodů a výtahů do atria, by budovu nijak nezlevnilo, neboť by zvýšilo obestavěný prostor.
Nikdo nepopírá, že v budově musí být komunikační prostory, tedy chodby, haly či schodiště. Tyto prostory zabírají nezanedbatelnou část každé budovy. Pokud však komunikační prostory mírně zvětšíme nad rámec nezbytných rozměrů, například tím, že o půl metru rozšíříme chodbu, můžeme je s výhodou využít jako prostor pro čekání pacientů. Toto řešení není nijak převratné, ale zdůrazňuji to proto, že je při diskuzích opakovaně preferováno řešení z polikliniky Kojetická, kde mají chodby jen čistě komunikační funkci.
Budova působí luxusním dojmem, nebude její provoz dražší?
Těší mě, že projekt nové polikliniky vnímají někteří obyvatelé jako luxusní, ale nevyužívá žádných nestandardních stavebních postupů, v zásadě se jedná o stavebně velmi jednoduchou nízkopodlažní stavbu. Zásadní úspory místa je dosaženo zejména sdílením čekáren a komunikačních ploch, sdílením toalet pacientů a provozního a technického zázemí (například sprchy, šatna, denní místnosti, sklady odpadu apod.).
Projekt nové polikliniky není megalomanská stavba. Naopak, nová poliklinika je oproti té stávající v Kojetické prostorově úspornější a díky racionálnímu využití komunikačních prostor pro čekárny pacientů se podařilo ušetřit spousty metrů plochy a tedy i nákladů.
Slýchávám připomínky týkající se výše nájemného a velikosti stavby, proto chci zdůraznit, že nízké provozní náklady zajistí vysoce efektivní technologické zařízení. Velkou část investičních nákladů (až 30 %) pokryje dotace od Ministerstva životního prostředí na novostavby v pasivním standardu. Žádost o tuto dotaci je již podána. Rád bych připomněl, že tato dotace je nároková, což znamená, že ji dostane každý žadatel, který splní stanovené podmínky.
Co se týká nájemného, nepřísluší mi stanovovat ani komentovat jeho výši, to je odpovědností města jako budoucího vlastníka. Nesporný je ale fakt, že nová budova nebude mít v součtu větší výměru pro ordinace a jejich zázemí, než má stávající poliklinika v Kojetické ulici. Kvůli velikosti budovy se nájemné lékařům rozhodně nezvýší. Případné zvýšení nájmu může být vázáno na zcela zásadní zvýšení komfortu vnitřního prostředí, nikoliv zvýšení plošných nároků stavby. Ještě bych znovu připomněl, že díky pasivnímu energetickému standardu bude mít budova znatelně nižší náklady na energie.
Neobáváte se hrozby šíření infekcí v otevřených čekárnách?
Návrh důsledně odděluje prostory čekáren neinfekčních oborů od prostoru čekáren praktických lékařů. Samotní lékaři mají rozdílný způsob práce, někteří eliminují nutnost čekání objednáváním pacientů na konkrétní čas, jiní přijímají pacienty v pořadí, v jakém dorazí do čekárny (těm se logicky, zejména po ránu, kumulují větší počty pacientů).
Zkušenosti z nedávných měsíců, kdy byl kontakt mezi lékaři a pacienty kvůli pandemii omezený, ukazují, že osobní kontakt lze eliminovat a usměrňovat do žádaných časů, čímž se vyloučí nežádoucí koncentrace velkého množství pacientů. Norma stanoví, že na jednu ordinaci má být prostor čekáren 11 m2, v návrhu nové polikliniky je na čekání pacientů průměrně vymezena plocha 18 m2 na ordinaci. To je tedy o více než 50 procent větší prostor, než vyžaduje norma a prakticky stejná výměra, kterou mají běžné čekárny v Kojetické dnes.
Někteří lékaři z řad psychiatrů měli připomínky k oddělení chodby od čekárny v této části budovy, aby pacienti čekající na vyšetření měli potřebné soukromí. Vyšli jste jim vstříc?
Ano. V projektu je počítáno s příčkou, oddělující centrální chodbu od sdílené čekárny psychiatrie a psychologie. Měla by být z mléčného skla, propustí tak denní světlo a zároveň zajistí diskrétnost čekajícím pacientům.
Počítá se v projektu polikliniky s recepcí?
Místnost označená jako recepce bude spíše sloužit jako místnost pro ostrahu, případně další personál, pokud by zvýšené bezpečnostní nebo epidemiologické riziko vyžadovalo kontrolu počtu lidí vstupujících do budovy. Samozřejmě může být také využita jako informační pult pro orientaci nově příchozích, případně jako volitelná služba telefonických objednávek vyšetření, pokud by o ni byl mezi lékaři zájem.
Je v poliklinice myšleno i na zázemí lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu?
Samozřejmě. Zázemí lékařů jsme navrhli sdílené na základě zkušeností z jiných poliklinik a na základě požadavků Krajské hygienické stanice. Některé specializace mohou vyžadovat převlékání do pracovního oděvu a očistu těla, sdílené sprchy jsou praktické i v případě, že je nevyžaduje žádný předpis a navrhujeme je i do kancelářských budov. Využívají je třeba pracovníci cestující do práce na kole, v lékařské praxi nelze vyloučit ani znečištění pacientem. Do projektu jsme také zapracovali takzvanou denní místnost, což je prostor pro konzumaci pokrmů mimo samotnou ordinaci v případě, že doba pauzy neumožňuje stravování zdravotníků mimo budovu. Je to také prostor pro neformální setkávání lékařů navzájem.
Ing. Roman Kroužecký, starosta města