Od roku 2010 se smí používat termín prosecco pouze pro šumivá vína, která pocházejí z italských regionů Veneto a Friuli-Venezia Giulia. Prosecco je tedy používáno k označení původu vína, odrůda se jmenuje Glera. Do roku 2009 se používal termín pro běžná šumivá vína.
Nyní Italové spustili kampaň se vzkazem: „Toto není prosecco. Neříkejte tomu prosecco, pokud je to obyčejné víno“.
Aby se směl termín prosecco používat, musí být víno vyrobeno jen v určitých oblastech, musí mít minimální obsah alkoholu a vyrobené pouze z určitých druhů hroznů. Označení prosecco je pod ochranou zákonů EU.
Je to stejné jako u označení šampaňské, které se smí týkat pouze šumivého vína z historické provincie Champagne ve Francii.
Podle dochovaných dokumentů se prosecco začalo vyrábět před dvěma tisíci lety v době římské a k výrobě byla používána stejně jako dnes odrůda Glera a všechno to začalo ve vesničce Prosecco, což je součást Terstu v severní Itálii.
Prosecco se dělí do tří stylů podle intenzity perlení:
Prosecco Spumante Jedná se o nejčastější styl, který najdeme i ve většině obchodů. Obsahuje asi tři atmosféry tlaku uvnitř láhve (pro porovnání tradiční Champagne má zhruba šest atmosfér).
Prosecco Frizzante Frizzante je méně šumivé až perlivé. Obsahuje pod 2,5 atmosféry tlaku.
Prosecco Tranquillo Jedná se o prosecco bez bublin. Že jste ještě o neperlivém proseccu neslyšeli? To je dost možné, protože ho za hranicemi Itálie málokde mají.
Prosecco od suchého až po sladké podle zbytkového cukru:
Brut Nejsušší styl prosecca, který má 0-12 gramů zbytkového cukru na litr vína.
Extra Dry Mezi 12-17 gramy cukru na litr, což vede k hladší dochuti.
Dry Sladší typ prosecca se 17-32 gramy zbytkového cukru na litr.
Demi-sec Nejsladší varianta, která má 32-50 gramů zbytkového cukru a hodí se k dezertům.
Tak na zdraví se sklenkou pravého prosecca!
Použité zdroje Prosecco – Wikipedie (wikipedia.org) a Prosecco, jeho původ a historie (vinoodbodlaku.cz)
Úvodní foto zdroj Prosecco-1-1200x834.jpg (1200×834) (nationaltoday.com)