Dosud se mohli oznamovatelé (whistlebloweři) porušení zákona, nekalostí na pracovišti, korupce apod. obrátit pouze na policii. Whistleblowing (z angličtiny doslova hvízdání na píšťalku) je termín z přelomu 60. a 70. let 20. století. Toto označení je používáno pro označení případů, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace – whistleblower, tedy „ten, kdo hvízdá na píšťalku“ – upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které jdou proti veřejnému zájmu.
Nový zákon od 1. srpna poskytuje oznamovatelům zvláštní právní ochranu. Při vyšetřování oznámení musí být zachována anonymita, pokud je vyzrazena, zaměstnavatel nesmí dát výpověď či jinak se mstít oznamovateli.
Nový zákon ukládá řadu nových povinností veřejným i soukromým subjektům ve vztahu k oznamovatelům. Hlavní požadavek zákona o ochraně oznamovatelů je povinnost mít zavedený interní oznamovací systém pro příjímání protiprávního chování a zákon přesně vyjmenovává subjekty, kterých se tato povinnost týká. Jde o firmy a zaměstnavatele s minimálně 50 zaměstnanci, vybrané orgány veřejné moci, veřejné zadavatele a dále o obce nad 10 tisíc obyvatel a některé instituce poskytující finanční služby.
Pokud není interní oznamovací systém firmy či instituce plně funkční a důvěryhodný, mohou se oznamovatelé obrátit na oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti ČR, případně na média.
Na novém zákoně spolupracoval Jiří Karpas, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci z Ministerstva spravedlnosti. O novém zákoně hovoří v rozhovoru, který zveřejnila na svém webu organizace HateFree Culture „Práskači nebo hrdinové? Názory na whistleblowery se různí. Nyní je ochrání nový zákon,“ říká právník | HATEFREE CULTURE. V rozhovoru odpovídá na otázky, jaký je hlavní přínos nového zákona, jak se zachovat při zjištění problému na pracovišti či jaké problémy lze hlásit a další.
Nahlášení problémů zdroj rozhovor:
„Jaké problémy lze nahlásit?
Zřejmě se to bude lišit podle toho, o jaké jde pracoviště. Ve státních úřadech a příspěvkových organizacích státu, krajů nebo obcí může jít například o korupci nebo nejrůznější pletichy kolem dotací či veřejných zakázek. V soukromých firmách to může být například zneužívání osobních údajů, oznámení o sexuálních deliktech, případně porušování bezpečnostních nebo hygienických norem. Podmínkou pro oznámení je ve všech případech to, že taková jednání představují trestný čin nebo závažný přestupek, eventuálně porušují evropské právo“.
Zákon na ochranu whistleblowerů platí v některých evropských zemích již několik let a počet oznamovatelů se výrazně zvýšil, v některých zemích dokonce na dvojnásobek. Většinou se oznamovatelé obrací s problémem na prošetřovatele na svém pracovišti. Jde jim primárně o to, aby byla zjednána náprava a nebyla poškozena pověst firmy, kde pracují.